Semknuti - 6. DÍL - Pokoj pro hosty

16. září 2012 v 19:00 | Zasněná |  Semknuti

název: Semknuti
vytvořila: Zasněná
díl: 6.

,,To ty dřív budeš dělat andělíčka.'' odpověděl Harry a už to začalo. ,,Jako malí kluci.'' kroutila hlavou Candy a všichni se začali smát tomu, jak se ti dva válí ve sněhu. ,,Oni z toho snad nikdy nevyrostou.'' přikývla jsem.


Po sněhové bitce mezi Harrym a Louisem jsme se všichni přesunuli do obrovského domu. ,,Pamatuju se, že to tu bylo menší.'' zarazila jsem se v obýváku. Louis položil mou tašku na zem vedle sedačky, kterou mi ochotně vzal a přikývl. ,,Jo, ale museli jsme přistavit ještě dvě místnosti. Totiž z mého pokoje se stala kancelář a tak, když jsem se tenkrát vrátil domů, dělil jsem se s Harrym o jeho pokoj. Samozřejmě, když se oženil, tak se odstěhoval, takže naše společné království je teď jen moje, teda hlavně přes léto a zimu, když sem jezdím na dovolenou. No ale pak se přistavěla ještě jedna ložnice, protože Harry se se Candy taky rádi vracejí, no a Anne tu má taky menší komůrku.'' vysvětlil. ,,Teto, já mám největší pokojíček z celého domu, pojď se podívat.'' přišla ke mně Anne. Trochu mě překvapilo to oslovení, ale malé dětí si moc jména ještě nepamatují, ne když mě zná sotva pár minut. ,,To je Emily, Anne. A nech jí teď vybalit ano, zlato?'' vzal si ji do rukou Louis. ,,Klidně mi můžeš říkat teto, Louise neposlouchej.'' mrkla jsem na ní a ona se zasmála. ,,Ale tohle není Louis, ale strejda.'' odpověděla. ,,Aha, dobře, strejdo.'' vážně jsem přikývla a s novým oslovením se podívala na ''strejdu''. ,,Ještě ty mi tak říkej. Člověk si pak připadá starej.'' zasmál se. ,,Nebudu ti tak říkat, neboj strejdo.'' rýpla jsem si znovu a Anne se opět začala smát. ,,Tak pojď teto, ukážu ti, kde budeš spát.'' vrátil mi to. Pustil svoji neteř, která následně utíkala za ostatníma do kuchyně a zavedl mě do pokoje v patře. ,,Vlastně jsme přistavěli tři místnosti. Tahle je pro hosty.'' plácl se do čela. ,,Je to tu pěkné.'' uznala jsem. ,,Taky jsem to tu zařizovala já.'' přišla za náma Emma. ,,No jo, mámin vkusný styl.'' zasmál se Louis. ,,Co kdybys byl tak hodný a šel pomoct klukům se dřívím do krbu.'' poplácala ho po rameni. ,,Rozkaz dámo.'' odpochodoval jako voják. Já se zachechtala a znovu se porozhlídla po pokoji. Bylo to tady útulné. Menší manželská postel s nebesy na mě udělala největší dojem. Zem byla pokryta plovoučkou a velkým bílým chlupatým kobercem. Nechyběl tu ani stolek se židlí, televize na podstavci vedle houpacího křesla, která jsem taky hodně ocenila, no a nakonec malá obdélníková skříň, nad kterou viselo zrcadlo, které bylo zrovna tak dlouhé. Stěny byly sněhově bílé s pár černobýlými zarámovanými obrázky přírody. Všechno bylo v hnědých, bílých a oranžových barev. Takový podzimní pokoj. ,,Líbí se ti tu?'' zeptala se po chvilce Emma. ,,Jak jsem řekla, moc hezké. Hlavně útulné.'' usmála jsem se. ,,Máš čistě povlečeno, kdyby ti v noci byla zima, ve skříni jsou nějaké deky. Jinak koupelna je v patře, to víš. V klidu se vybal a pak přijď dolů za náma.'' řekla a dala se na odchod. U dveří se ale zastavila a rychle se ke mně vrátila s velkým objetím. ,,Ach jsem tak ráda, že jsi zase tady. Tolik jsi nám chyběla. Když mi Louis volal, že přijedeš s ním, byli jsme všichni nadšení.'' postiskala mě. ,,Taky jsem ráda, že tu můžu být s váma. Stýskalo se mi.'' přiznala jsem. ,,Tak fajn, teď už tě nechám.'' dodala a odešla. Já si sedla na postel a jen tak chvíli odpočívala. Vůbec mi to nepřišlo tohle všechno jako reálné. Je to jakobych se ocitla ve své minulosti pomocí nějaké přístroje, který vrací čas. Všichni jsou pořád takový, jaké je znám. Milí a přátelští. Vůbec jsem nelitovala rozhodnutí, že jsem tu jela, protože jsem se vrátila k lidem, které mám moc ráda, ke své rodině.
Z přemýšlení mě vytrhla zvonící melodie mého telefonu. Marcus. Zvedla jsem mu to a on se hned začal omlouvat, že mi nezavolal dřív. Zdržely ho kolony, které ho cestou potkaly. Chtěl zavolat, ale neměl žádný signál, když projížděl kolem hor. Řekla jsem mu, že je to v pohodě. Hlavně že dojel v pořádku. Poté se zeptal co dělám. Zněl překvapeně, když jsem mu řekla o mém výletě. Ale ne že by se zlobil. Byl rád, že nejsem sama doma a nakone dodal, ať si to tu užiju. Pak už musel náš hovor skončit, protože měl naspěch. Rozloučili jsme se a já to položila. Šla jsem ke své tašce a vybalila si věci. Jakmile jsem byla hotová, sešla jsem schody do obýváku, kde se všichni shromáždili na sedačkách u krbu a jedli cukroví a nějaké jednohubky. Rose a Mischel mi hned mezi sebou udělaly místo a tak jsem si k nim přisedla. Louis seděl v křesle, jeho táta v druhém, Harry a Candy seděli na protější sedačce, Emma vedle nich a Ann si hrála s Lucasem a Jerem na kožešině na zemi. Takhle pohromadě jsme si žačali povídat. Co jsem se nedozvěděla od Louise, mi sdělili ostatní. Rose a Lucas se před rokem vzali. Pro mě obrovské překvapení. Oni byli jasným důkazem toho, že láska nerezaví. Připadalo mi to jako ve filmu. Děti ještě nemají, ale prý na to taky dojde. Byla jsem z nich nadšená, stejně jako z Mischel a Jera. Ti dva ale ještě nedošli k svatbě. Mischel byla na tom stejně jako já, zasnoubená. Oba zářili štěstím. Je fajn, že mí přátelé jsou takhle pospárování. Rose s Lucasem bydlí nedaleko odsuď. Jsou spolu neustále od střední. To Mischel bydlela dva a půl roku v Německu, ale nakonec se přestěhovala zpátky a setkala se znovu s Jerem. Trvalo, než jim to konečně klaplo, ale nakonec to skončilo happyendem, na který jsem donedávna taky moc nevěřila, ale teď, když jsem s Marcusem, je to jiné. Ale abych neodbočila od tématu. Po událostech pořád mých nejlepších kamarádek se dostalo na Harry a Candy. Po Výšce si Harry otevřel vlastní restauraci. Starší budovu, teď už zrenovovanou, mu dohodila právě Candy, která prodávala nemovitosti. Tak nějak se seznámili no a po nějaké době do toho praštili a byla svatba. Anne se narodila hned po ní. Jsou spolu šťastní a já jim to přeju. Harry si takovou, jaká je Candy zaslouží. Navíc jsem se dozvěděla, že je starší, než jsem si myslela. Má devětadvacet, takže jsou od sebe s Harrym tři roky. To ale není žádný obrovský rozdíl. Co vím s dalších vyprávění, Harrold byl prý po Střední na starší. Jedna s dalších věcí byla taky ta, že restaurace, kterou Harry vlatní, se stala rodinným podnikem. Emma zanechala bankovnictví a pracuje jako kuchařka, Josh se stará o chod restaurace a Candy je čísnice. No a Louis, když je tady v Manchestru, chodí vypomáhat. Teď je ale přes zimu slavný podnik zavřený, ale Harry slíbil, že si tam zítra všichni zajedem a něco dobrého uvaří. Jo, to si nechám líbit...

Celý večer u vína, které se později pak doneslo a nepili ho jen Candy, kvůli těhotenství a Lucas, který tu byl autem, byl úžasný. Když skončili s vyprávěním oni, začala jsem já. Pověděla jsem jim to, co Louisovi. O mém tátovi, mámě, Marcusovi, práci a tak celkově o životě, který vedu v Paříži. Anne u mě v náruči počas vyprávění kolem desáté usnula, takže ji pak šel Harry dát do postele. Šlo vidět, že je fakt dobrej táta, to Candy sama řekla. Harry ale u Anne usnul takže ho pak šla jeho manželka vzbudit a oba pak odcestovali do své ložnice. Kolem jedenácté se na odchod dali další čtyři lidé. Mischel a Jera naložili do auta Rose a Lucas. Předtím jsme se ještě domluvili, že se zítra sejdem u restaurace odpoledne kolem čtvrté. Pak už se rozjeli domů. Mischel s Jerem bydleli asi patnáct minut od Tomlinsonových, takže tam je Lucas vysadí a pak pojedou s Rose dalších dvacet minut do jejich malé vilky. Mají to fajn, že bydlí takhle blízko u sebe.

Emma s Joshem šli spát hned po jejich odjezdu. No a já s Louisem sklidila ze stolu, i přesto, že mi Louis říkal ať to nechám být, že jsem návštěva a ne nějaká uklízečka. Ale já mám svou hlavou a ráda pomůžu. Když jsme byli hotoví, ještě chvilku jsme si povídali v obýváku. ,,Myslím, že mi po dnešku praskne mozel. Tolik informací jsem nenasbírala pěkně dlouho.'' zasmála jsem se. ,,V naší rodině se děje každý den něco, zvykneš si.'' zasmál se se mnou Louis. ,,A kdy má vlastně Candy porodit?'' načala jsem nové téma. ,,No někdy tento měsíc. Břicho má na to dost velké.'' podotkl. ,,Já ji tak závidím.'' povzdychla jsem si. ,,Co? To kojení?'' zasmál se opět. ,,No to zas ne, ale ty děti. Podívej na Anne, je to taková roztomilá holčička. Taky bych chtěla takovou mít.'' usmála jsem se do krbu. ,,Neboj, dočkáš se.'' řekl mi nato. Na tohle jsem mu neodpověděla, jen sklopila oči. ,,Vy jste ještě nemluvili s Marcusem o dětech?'' zeptal se Louis po chvilce. ,,Jo, ale on se na děti ještě necítí.'' odpověděla jsem o něco tišeji. ,,Zato tobě biologické hodiny tikaj, jak vidím.'' snažil se odlehčit situaci. Musela jsem se usmát. ,,Jsem ženská.'' šťouchla jsem ho ramene. ,,Vždyť já vím.'' mrkl na mě. ,,A mimochodem, už ti volal?'' změnil směr tématu. ,,Jo, jak jsem si vybalovala věci. Něco ho zdrželo, tak zavolal později.'' odpověděla jsem a napila se ze skleničky, kde mi zbylo ještě trochu vína. ,,A řekla jsi mu, že jsi tady?'' zeptal se znovu. Přikývla jsem. ,,Co ti na to řekl?'' nadzvedl hlavu. ,,Mám si to tu užít.'' pousmála jsem se. ,,A užíváš?'' napil se ze své skleničky. ,,To víš, že jo. Dneska to bylo super. Fakt jsem ráda, že jsi mě k tomu překecal. Děkuju.'' podívala jsem se na něj. Rozzářil se a nastavil líčko, na které poklepal ukazováčkem. ,,Já vím, že jsem úžasný.'' dodal a já mu dala malou pusu na líčko a zasmála se. Samozřejmě, že to byla kamarádská pusa, ale on si nemohl odpustit ty xichtíky blaženosti. ,,Ale stejně je to takové zvláštní.'' svěřila jsem se mu. ,,Jak to myslíš?'' zeptal se a naklonil hlavu k ruce, kterou měl opřenou přes opěradlo gauče. ,,Tohle všechno. Začalo to tím snem, ten den jsem tě k tomu potkala a dva dny nato jsem tady.'' nevěřícně jsem kroutila hlavou. Louis si na něco vzpomněl a zpozorněl. ,,No když už o tom mluvíš. Ty jsi ve čtvrtek, kdy jsme se potkali něco mluvila o snu a teď si mi to připomněla a..'' naznačil a já přikyvovala do toho hlavou. ,,Jo, právě to mi přidapá ze všecho nejzvláštnější. Právě tu noc ze středy na čtvrtek se mi zdál sen. Už si nepamatuju o čem přesně byl, myslím že o schovávačce, že jsi mě hledal, ale nejsem si jistá. No prostě se mi zdálo o tobě. Takže to mohlo být jako znamení, že jsem tě potkala no.'' skončila jsem větu s úsměvem. ,,Tyjo, drsný.'' zasmál se. ,,To byla ale stejně pěkně velká náhoda, že jsme na sebe narazili.'' dodal. ,,No spíš ty do mně.'' přimhouřila jsem oči. ,,Dva pomeranče jsem musela vyhodit, protože se pěkně rozdrtily.'' zasmála jsem se. ,,Koupím ti nové.'' slíbil. ,,Dáš si ještě?'' zvedl poté skleničku s červeným vínem. ,,Ne, ne. Už tak mi to leze do hlavy. Půjdu si už asi lehnout.'' zvedla jsem se. ,,Musíš být už unavená. Ráno jsem tě přece tak brzo vzbudil, pak tak dlouhá cesta a ještě delší večer.'' podotkl. ,,Jo přesně. Moje tělo a hlavně mozek taky potřebuje vypnout. A ty bys taky neměl ponocovat moc dlouho.'' nadhodila jsem. ,,No ještě chvilku tu zůstanu a pak půjdu taky na kutě. Víš, tady mi je stejně nejlíp. Francii mám rád, ale tenhle dům má svoje kouzlo. Vždycky se tu rád v noci natáhnu. Člověk si u ohně pročistí myšlenky.'' svěřil se. ,,To ti věřím. Tak dobrou.'' naznačila jsem letmo mávnutí rukou a odebrala se ke schodům. ,,Dobrou, Emily.'' ozval se za mnou a já se na něj naposledy podívala, když jsem stála u dveřích svého pokoje pro hosty. Něco v jeho výrazu mi říkalo, že je rád, že jsem tady. A taky to byla pravda. Domov je domov a ten mám tady, ikdyž jsem ve Francii taky šťastná.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

- Jak byste popsali tento díl?
-Tak co říkáte na novinky u Michel, Jera, Rose a Lucase?
- Sedíte taky rádi u ohně?
- Kde si nejlépe pročistíte hlavu?
- Jaké to bude asi další den v rodinné restauraci?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zaira* Zaira* | Web | 16. září 2012 v 21:22 | Reagovat

Ááá.. už chci konečně nějaké vzrušo! Kdy to bude? :D :D (Jako né, že by se mi tyhle díli nelíbíli, ale vzrůšo je vzrůšo) :D

- Skvělý, oddechový
- Jsem to věděla :D :D
- My doma nemáme krb, takže jsem to bohužel ještě nikdy nezažila :)
- Kousek od našeho domu je taková cestička, která vede okolo louky a za tou loukou je les a já vždycky vyšlapu kopec na tu louku a lehnu si tam do trávy a koukám na naši vesnici.. je to tam skvělé, hlavně v Létě, když je teplo ♥
- Tak očekávám už konečně nějakou akci, nějaký zvrat a nějaké vzrůšo! :D :D

2 Alic Alic | 17. září 2012 v 7:23 | Reagovat

- Krásne napísané ako vždy, proste dokonalosť :)
- Všetko jasné ;)
- Áno :)
- Rozhodne v prírode :)
- Tak to ešte uvidíme :D

Píšeš tak krásne :) Veľmi sa mi všetko páči a nemôžem sa dočkať ďalšieho dielu ;)
xx

3 The Bo The Bo | Web | 17. září 2012 v 12:41 | Reagovat

- Jako úplně.... wááu =) =D
- úžasní. Neříkám že bych to nečekala... ale jako týjo =)
- hrozně moc =)
- Ty jo bude to asi znít divně, ale já ráda chodím na nádraží. =D =) líbí se mi pozorovat lidi, kteří někam spěchají a vlastně ani neví, že je někdo pozoruje. Jsem tím tak zranitelní... =P =)
- Doufám že dobrý ... a kdy už se dá Louis dohromady s Emily? .. nebo to na sebe aspoň zkusí ? :D :D

4 Bebs Bebs | Web | 17. září 2012 v 16:50 | Reagovat

• Mám len jedno slovo: DOKONALOSŤ.
• Váu! :D i keď som si to myslela, nečakala som, že sa tak aj stane a oni budú spolu :D ja zlaté, že bývajú tak blízko pri nich :D pekne si to vymyslela :D
• No, keďže bývame v bytovke, bybky takisto a v našej rodine nikto, NIKTO, nebýva v dome. Čiže moje možnosti sedieť pri ohni sú minimálne :D No na jednej chate, kde sme cez prázdniny boli bol krb a bolo to dokonalé :D
• Trochu čudné, ale asi doma pri otvorenom ohni alebo na balkóne a so slúchadlami v ušiach. To je pre maň ako stvorené :D no tiež mi pri tom pomáha slečna s komentáru [2]: :D alebo "rodinný výlet do lesa" :D :D
• Dúfam, že to dopadne dobre, že sa tam nič nepokazí :D
A dúfam, že Louis sa dá dokopy s Emily. Milujem ich spolu :D

5 Zasněná Zasněná | Web | 17. září 2012 v 19:11 | Reagovat

Holky nebojte, vzrůšo ještě bude!! ;)

6 ~ Renn. ~ Renn. | Web | 18. září 2012 v 21:49 | Reagovat

konečne som si našla čas, aby som si to celé prečítala.. Rozdelenie som čítala, milovala som tú poviedku.. a cítim, že toto pokračovanie bude tiež dobré ! :) ale Rozdelenie zostane asi mojou najobľúbenejšou poviedkou od teba ! :) ♥

myslím si, že ten Marcus ju podvádza a iba sa tvári, že má toľko práce atď.. podľa mňa ma milenku, s ktorou trávi viac času ako s Emily, je mi nesympatický ! :) ..

7 ~ Renn. ~ Renn. | Web | 18. září 2012 v 21:49 | Reagovat

[6]: a dúfam, že tentokrát to skončí happyendom ! :)

8 Zasněná Zasněná | Web | 19. září 2012 v 14:34 | Reagovat

[7]: S tím happyendem.. no uvidíme :D Jinak děkuju, že jsi si našla čas na čtení. Opravdu mě to moc hřeje u srdce. ;) Vím, že povídky moc lidí nečte, ale nevadí mi to. Nepotřebuju 100 čtenářů. Pár věrných mi bohatě stačí. :) A ty jsi taky jedna z nich. ;)

9 Ter. Ter. | Web | 29. září 2012 v 0:07 | Reagovat

-'Láska na první pohled'..:DD Byl dokonalej!!:3
-Zajímavý!:) Opravdu jako z filmu a ne jenom to..vůbec celá ta atmosféra!!:')
-Hrozně ráda!:) Bohužel se to moc často nepoštěstí. Mám takovej dojem, že by se na dvoře před panelákem neměl rozdělávat oheň!:D
-Jakákoliv procházka a hudba do uší!:)
-To netušim!:)

Jasněě..kolony Marcusi..všichni ti věříme;)..v tom bude jná ženská!:D Prostě si myslim, že jo..:D Jdu na další díl!! :))*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama