Semknuti - 2. DÍL - Setkání

4. září 2012 v 16:00 | Zasněná |  Semknuti

název: Semknuti
vytvořila: Zasněná
díl: 2.

Všechno se za těch deset let změnilo a mě už není šestnáct, ale šestadvacet a jsem dospělá žena, která má jiné povinnosti než se hrabat ve staré bedně...


Bylo něco po třetí hodině odpoledne, když mi v práci skončila směna a já mohla od všech těch čísel a objednávek odvrátit zrak a jet domů. ,,Tak, už poběžím. Pozdrav ode mě Taylora.'' vstala jsem ze židle a přešla k věšáku. ,,Taky pozdravuj. Já ještě něco dodělám a taky půjdu. Ach bože, jak já nesnáším svátky. Tolik objednávek jsme neměly za celý rok.'' stěžovala si má o dva roky starší, brejlatá kolegyně Brenda. ,,Přesně. Nejradši bych se sebrala a jela někam na Havaj.'' zasmála jsem se a oblékla si modrý svetr a na hlavu si dala pletenou bílou čepici. ,,Tak jeď, dovolenou máš ještě dva týdny. Vždyť v létě jste s Marcusem skoro nikde nebyli, tak proč nejedete teď? Já husa kdybych si nevyčerpala všechno volno, hned bych někam vypadla.'' kývala hlavou. ,,Nemůžu tě tady přece v tomhle zmatku nechat. Navíc Marcus má taky spoustu práce. Včera mi oznámil, že ani na Štědrý večer nebude doma.'' povzdychla jsem si. ,,Ále, jakto?'' divila se Brenda. ,,No od doby, co ho povýšili toho má dvakrát tolik. Pořád někde jezdí a když je doma, je pořád zalezlí v papírech.'' vysvětlila jsem. ,,No jo, už aby přišlo jaro a všechno bylo za náma.'' pousmála se. ,,Jo, kéž by. Tak se měj a nebuď tu moc dlouho.'' dodala jsem, na hlavu si dala pletenou čapku, krk zahalila šálou, do jedné ruky popadla kabelku a přes druhou si přehodila šedý kabát. ,,Neboj.'' mávla mi a obrátila se ke svému psacímu stolu. Zavřela jsem za sebou dveře kanceláře a vydala se k výtahu. Venku bylo hotové dopuštění. Než jsem doběhla k autu, stal se ze mě sněhulák. Aspoň trošku sněhových vloček jsem ze sebe před nasednutím za volant setřela, ale i tak se moje kožené sedadlo neobešlo bez kapek vody. Nastartovala jsem a zapla topení. Poté jsem šlápla na pedál a namířila si to do obchodu.

Nakoupila jsem všechno, co bylo potřebné a vydala se zpátky k parkovišti. ,,Šťastné svátky všem!'' ozývalo se ze všech stran. Na náměstí se konal nějaký vánoční program a stánky s různými věcmi coby dárkama byly všude. Lidi, kterými se to tu jen hemžilo, nakupovali o stošest. Poslední týden bývá vždycky nejdivočejší. ,,Veselé Vánoce, slečno!'' obrátil se na mě Santa. ,,Vám taky.'' usmála jsem se na člověka převlečeného do bíločerveného obleku, červené čapce a umělými vousy. Když zacinkal zlatým zvonečkem, šla jsem s úsměvem dál.
Zrovna jsem šla kolem jedné výlohy a dívala se na jedny kozačky, když do mě někdo vrazil a taška s pomeranči mi spadla na zem. Ovoce se rozkutálelo všude kolem. ,,Jste snad slepej?!'' nenamáhala jsem se ani na dotyčného, jak jsem usoudila, že to bude nejspíš chlap, podívat a sehla se pro pomeranče. ,,Pardon, já se koukal do mobilu a.. a.. omlouvám se.'' začal mi hned pomáhat. ,,No tak příště se raději dívejte na cestu.'' odsekla jsem otráveně a očkem se po něm podívala. V tom jako by ve mně hrklo. ,,L.. Lou.. isi?'' vykoktala jsem ze sebe. Zmateně se na mě podíval. Úžasem jsem vydechla. ,,Jestli je tohle další sen, tak se pěkně vyvedl.'' promluvila jsem jako první s otevřenou pusou. ,,Emily?!'' Louisovi se konečně rozsvítilo. Oba dva jsme ještě jednou vydechli překvapením. Poté jsem sebrala poslední pomeranč a napřímila se. ,,To snad není možný.'' zasmál se a napodobil mé pohyby. ,,Ahoj!'' vypadlo najednou ze mě a vrhla jsem se mu kolem krku. ,,Ahoj.'' odpověděl pořád ještě udiveně a pevně mě sevřel v objetí. ,,Kde se tu proboha bereš?'' zeptala jsem se hned. ,,No já tady kousek bydlím. Jdu z práce, ale kde ty ses tu vzala?'' zeptal se. ,,Já.. no.. byla jsem na nákupech a jedu domů.'' odpověděla jsem mu s úsměvem. ,,Aha. A počkej, nemáš chvilku? Když tě tak po dlouhé době vidím.. no, nechceš si někde sednout? Třeba na grok nebo tak.'' nabídl mi rychle. ,,Jo, to zní dobře. Máme si o čem povídat.'' přikývla jsem. ,,Jo to teda jo.'' souhlasil a tak jsme se vydali do blízké hospůdky U Izoldy. Měla jsem to tam vždycky ráda. Bylo tam příjemné teplo a kolem to vonělo po cukroví. U vchodu jsme si na věšáku nechali kabáty a zasedli za stůl blízko krbu. Oba jsme si potom objednali grok a mezitím si povídali. ,,Tyjo, fakt nemůžu pořád uvěřit, že tě vidím. Taková náhoda.'' opakoval Louis. ,,Jo, svět je opravdu malý. Ale musím říct, vůbec ses za ty léta nezměnil.'' zasmála jsem se. ,,Pořád ten stejný šašek, lépe řečeno.'' přikyvoval s úsměvem. ,,Ale ty taky vypadáš pořád stejně.'' lichotil mi. ,,Jo s pár vráskami navíc.'' pousmála jsem se. ,,Jdi ty. Jsi stále krásná.'' mrkl na mě. ,,A ty stále ten samý svůdník a lamač srdcí co?'' zasmála jsem se. ,,Ne, ne. Tohle už je dávno za mnou. Už nejsme na střední.'' zakroutil zasněně hlavou. ,,To máš pravdu. Ale když už jsi tohle téma načal, jak to s tebou tenkrát bylo?'' zeptala jsem se. ,,No, kde začít.'' zasmál se pro sebe. ,,Tebe asi zajímá, co jsem dělal, když jsem zmizel, co?'' pohodil hlavou. Já jen přikývla. Louis se pousmál a začal. ,,Odjel jsem z města. V Londýně bydlel kamarád a nabídl mi, že můžu u něj na nějaký čas bydlet, než se dám dohromady. Našel jsem si brigádu v jedné autodílně a v Londýně zůstal tři měsíce. Pak jsem se dostal ale do problémů kolem školy. Utekl jsem od tamtuď a zakotvil u dalšího kamaráda v Doncasteru. A tak to šlo dál a dál. Co dva měsíce jsem se stěhoval z místa na místo. Takovej napůl bezdomovec. Ale pak už to nešlo dál. Po třech letech jsem se vrátil.'' posmutněle se na mě podíval. Já nenácházela slov. Když jsem si představila to, čím vším musel projít, naskočila mi husí kůže. ,,Měli jsme o tebe strach. Nedal si o sobě vědět. Tvoji rodiče se z toho málem zhroutili, když se to dozvěděli.'' vyčítala jsem mu napůl. ,,Já vím, já vím. Tenkrát jsem si pořádně neuvědomoval, co tím způsobím, ale potřeboval jsem vypadnout. Bylo toho hodně. Teď toho lituju. Kdybych neodešel, všechno mohlo bejt jinak.'' kýval hlavou. ,,Když mi Harry řekl všechno co se stalo, nemohl jsem tomu uvěřit. Dost jsem si za to nadával.'' zachechtl se. Já se pousmála, ale zároveň i povzdychla. ,,Takže asi tak.'' dodal. Hned nato nám servírka donesla grok. ,,Děkujeme.'' promluvila jsem a napila se teplého nápoje. ,,A co si dělal dál?'' zeptala jsem se zase po chvilce. ,,Tak, dodělal jsem si školu, jinak by to máma nepřežila,'' usmál se. ,,A v Manchestru jsem zůstal. Pak jsem ale někoho poznal a odstěhoval se za ní sem. Po roce a půl to ale skončilo. Každý jsme chtěli něco jiného. Já se chtěl usadit, ona cestovat. Já si našel práci v jedný firmě a ona se odstěhovala. Od té doby jsem sám, ale nestěžuju si.'' dokončil vyprávění a napil se ze sklenice. ,,A za rodinou jezdíš?'' chtěla jsem ještě vědět. ,,Samozřejmě. Když mám volno nebo jsou svátky, tak se tam vracím. Navíc se nám rodinka trochu rozrostla. Harry se oženil a se Candy mají čtyřletou Anne. Teď čekají chlapečka.'' usmíval se. Tak tohle bylo pro mě další překvapení. ,,Páni! Fakt?'' vykulila jsem oči. ,,Jo, z mého brášky se stal tatínek.'' přikývl. ,,Tyjo, no to jsou mi novinky. Ale přeju mu to.'' dodala jsem a pořád to vstřebávala. Teda, Harry a v chomoutu, to je teda něco. ,,No a co ty? Pořád mluvím já. Jak se mají vaši a co vlastně děláš?'' začal se vyptávat Louis. Hodila jsem do sebe další doušek groku a přemýšlela, kde začnu já. ,,Tak v pracuju v jedný firmě, kde prodáváme mobily. Já příjmám objednávky a tak, prostě sedím skoro celý den za počítačem, no.'' objasnila jsem mu co dělám a po jeho přikývnutí pokračovala v dalším tématu. ,,A naši, jak se to vezme.'' nálada mi malinko klesla. ,,Máma měla před čtyřmi lety autonehodu.'' naklonila jsem hlavu na bok a zadívala se na sklenici. ,,To jsem nevěděl. Je mi to líto.'' projevil soustrast tišeji Louis. ,,Ne, nic se neděje.'' zakroutila jsem rychle hlavou a přešla na jiné téma. ,,Táta si po dlouhé nakonec našel přítelkyni. Je milá a dobře se o něj stará. Nechtěla jsem, aby byl sám, takže to pro mě byla dobrá zpráva. Odstěhovali se do Rakouska. Postavili si rodinný domek a mají se fajn. Nevidíme se teď sice tolik, ale někdy se přece jen najde čas a oni buď přijedou sem nebo my za nima do Vídně.'' povídala jsem. ,,Takže my jo?'' přerušil mě Louis a pousmál se. ,,No jo, Marcus. Jsem zasnoubená.'' usmála jsem se a podívala se na můj pravý prsteníček. Zdobila ho obroučka z bílého zlata s malinkým kulatým diamantem. ,,Páni, takže z tebe bude za chvilku paní.'' následoval můj pohled na prsten. ,,Jo, od června už se budu podepisovat jako Gabrielová.'' přikývla jsem. ,,Takže jsi doufám šťastná?'' zeptal se zvídavě. ,,Ano, to jsem. Ikdyž..'' hlas mi kles. ,,Ikdyž?'' pobízel mě, abych pokračovala. ,,Momentálně nemáme na sebe tolik času. Oba máme dost práce. Marcus má věčně služebky. Někdy se to protáhne i na týden, dva. Ale ne že bych mu to zazlívala, to ne. Jen..'' opět mi došly slova a já zabořila oči do stolu. ,,Jen je ti pak smutno.'' dodal za mně Louis. Slabě jsem přikývla. Měl pravdu, někdy to na mě dolehne a v těch chvílích mi není dvakrát nejlépe. Ale pak je zase dobře a jakmile Marcus přijede domů, snaží mi to vynahradit. ,,Ale tak teď budou Vánoce, takže si určitě čas najde.'' vyrušil mě z přemýšlení. Opět z mých úst vyšlo povzdychnutí. ,,Nebo snad ne?'' divil se. Podívala jsem se na něj. ,,Kéž by, ale kamarád mu dohodil kšeft ve Španělsku. Takže musí na týden odjet.'' vysvětlila jsem. ,,A to se to nedá nějak přesunout? O Vánocích by měli lidé trávit čas spolu a péct cukroví, pouslouchat koledy..'' i Louisovi došly slova, když viděl, že mě to taky mrzí a mám na to stejný názor. ,,Nedá se to přesunout. Zkoušel to, ale je to důležité. Mohl by dostat povýšení. A stejně mě na svátky moc neužije. Dárky nějak neřešíme. Vždycky si dáme nějakou maličkost a to stačí.'' řekla jsem mu nato. ,,A co táta? Mohla by jsi za ním jet a trávit Vánoce s ním přece.'' nadhodil. ,,To ano, jen kdyby nebyli na dovolené.'' pokrčila jsem rameny a opět se napila. ,,Ale co, já se nějak zabavím.'' usmála jsem se potom na něj. ,,A co ty budeš dělat o Vánocích?'' zeptala jsem se. ,,Pozítří pojedu k našim. Harry se Candy a malou taky přijedou na týden, takže budem po delší době zase všichni pohromadě.'' usmál se. Vypadal, že se těší. Malinko jsem mu i záviděla. Rodinná idylka. To u nás je to spíš naopak. Ale je to jen o zvyku. ,,Tak fajn. Už budu muset jet. Jsem ráda, že jsem tě zas viděla.'' kývla jsem hlavou. ,,Já tebe taky. Ale nenechám tě odejít, aniž by jsi mi nedala číslo. Přece když jsme se po tak dlouhé době sešli, se zase nerozloučíme na dalších deset let.'' zasmál se. ,,No jasně. Musíme to někdy zopakovat.'' souhlasila jsem a poté mu dala své číslo. Louis mi dal to svoje a slíbili jsme si, že si někdy uděláme čas a sejdeme se. ,,Tak hezký svátky. A pozdravuj ode mě všechny.'' objala jsem ho. ,,Pozdravím, neboj. Budou vykulení jak buldoci, až jim povím, koho jsem dnes potkal.'' smál se a já s ním. ,,Dobře, měj se hezky.'' poplácala jsem ho po paži. ,,Ty taky a dávej pozor, aby do tebe příště nějakej moula nenarazil, až půjdeš z nákupů.'' dal mi pusu na líčko. ,,Budu.'' přikývla jsem a chtěla zaplatit, ale Louis řekl, ať to nechám být. Poděkovala jsem mu tedy, vzala si věci a vydala se domů.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

- Jaký je váš názor na tento díl?
- Co si prozatím myslíte o Marcusovi?
- Co říkáte na Harryho, Candy a Anne?
- A co Louisovo a Emylino setkání?

Tak a máte tady novinky z rodiny Tomlinsonových. V tomto dílu jsem chtěla víc objasnit, co se za těch deset let stalo. Ale to ještě není všechno. Postupně toho bude přibývat víc. ;)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ter. Ter. | E-mail | Web | 4. září 2012 v 16:20 | Reagovat

-OMG, OMG..vnitru fakt šílím!! :D Byl skvělej!! :')) Harry s rodinou..je to taková zvláštní představa..a vůbec tohle všechno..a její rodina..huh. :)
-Prozatím..je to debil!! :D Nejdřív rodina, potom práce..tenhle chlapec (chlap :D), na to jednou doplatí..takže ten debil není na něj níjak mířenej jenom proto, že bych si Emily představovala spíš s Louisem nebo s Harrym..počkej..vlastně možná trošku jo! :DD
-Jak už jsem napsala..divná představa!:D Ale tak..jestli je šťastnej! :))
-Z toho něco bude!! :D Třeba..no, já nevim..že by nakonec trávili svátky spolu...a že by dokonce u Tomlinsonových?:D Ne, mám moooc bujnou fantazii! :D

Wow..dokonalý, skvělý..boží! :D Fákt..těším se na další díl!! :'))

2 Cath!e Cath!e | Web | 4. září 2012 v 17:20 | Reagovat

- Naprosto nádherný :) ani jsem nečekala tolik novinek :D Harry je taťka?? Páááni :D nooo, ale Loui je pořád sám!! :D
- Já si myslím, že jim to nevydrží... nemá na ní čas a jí je smutno...
- Je to hustý :D :D vlastně si ho ani moc jako tátu neumím představit :D ale hlavní je, že je šťastný a určitě je skvělý táta :-)
- Bylo to krásný :D jak mu hned začala nadávat a až pak si všimla, kdo je to :D Loui se moc nezměnil, jak sami řekli :D
Jako tak trochu doufám, že jí pozve, aby strávila Vánoce s nimi :D bylo by to krásný a aspoň by nebyla sama :-)
Nááááádherný dílek :D jako jestli tohle ještě nejsou všechny novinky, tak to jsem maximálně natěšená na další díl :D :D

3 Bebs Bebs | Web | 4. září 2012 v 18:01 | Reagovat

• Páni, nečakala som, že sa tak skoro stretnú. No tým lepšie, aspoň sa to hneď máličko rozbehne a nebudeš to zbytočne naťahovať ďalších desať dielov (nie žeby si to ty niekedy robila, to nie :D ). Ale tento diel je prekrásny. Veľmi pekne si ho vymyslela :))
• Zatiaľ...vážne ťažko povedať, keďže je v príbehu nový a ešte som nemala príležitosť ho lepši espoznať :D Emily však vyzerá, že ho má rada, takže s ním asi nebude problém. No na druhú stranu, často jazdí preč a aj to by mohol bxyť problém vo vzťahu...
• Uf, tak to bol pre mňa šok. Že sa kedysi plachý, tichý a utiahnutý Harry rozhodol založiť si rodinu... Wow. Šok, no som aj celkom rada, že si to tak vymyslela. Lepšie, ako keby jej Louis povedal, že sa po Emilinom i  Louisovom odchode psychicky zrútil a spáchal nejakú samovraždu. Ale úprimne, neviem si ho predstaviť ako dvadsaťšesťročného s manželkou a deťmi...
• Zlaté... Veľmi pekne vymyslené, ako som už písala. Potešilo ma to :D :D
Teším sa na piatok naďalší diel!

4 Zaira* Zaira* | Web | 4. září 2012 v 18:02 | Reagovat

- Juchůů..je to naprosto neuvěřitelně dokonalé! Jsem ráda, že se potkala s Louisem a ten jí to všechno povyprávěl.. chtěla jsem vědět, co za tu dobu Tomlinsonovy zvládli :D
- Já nevím.. mně se moc nezdá. Nejradši bych byla, aby to skončili a začala tam zápletka s Harroldem :-D No jo.. prostě ho miluju! ;D*
- Ááá.. to jsi neměl Harry :D Ale já věřím, že se dá s Emily dohromady, takže doufám, že to tak bude :)
- Jak jsem říkala, jsem za to moc ráda :) Jsem maximálně zvědavá na další díl.. ;-)

5 AnnJay° AnnJay° | Web | 4. září 2012 v 21:48 | Reagovat

- No páni..šmarja..osjmdiusmwscm!:DDDprostě váááá!!! Jsem ráda za to s tim Louisem:))
-No já nevim..Já jsem napnutá jak něco:DD
-No to je něco...:DDbude s Emily!:D
-Dokonalé a skvěle popsané:))No těším se nepopsatelně!:DD

6 Teddy:) Teddy:) | Web | 4. září 2012 v 22:05 | Reagovat

-Dokonalí, dokonalí, dokonalí! Co jiného k tomu říct.. :D Ale stejně...je to takový divný, před chvilkou jsem si znova četla celou první řadu..A najednou jsou dospělí :'D Prostě...takový zajímaví mno ;D
-Mno tak určitě se rozejdou, žé? ;D Je to idiot, dávat přednost práci před rodinou...No co to je?! ;D
-No, abych řekla pravdu, vůbec si ho jako tátu nedokážu představit. Ale doufám, že se nám do toho náš květák zase trošku zamotá, jinak to nebude ono ;) :P :D
-Tak to bylo dokonalí ;D Jak mu hned začala nadávat, a pak jak si všimla kdo to je..Prostě se mi to moc líbilo, přesně tak nějak jsem si představovala, že se potkají ;D
Další díl, další díl, další díl! Ale fakt, zamotej nám do toho ještě nějak toho Harolda, protože úplně od začátku téhle povídky jsem v skrytu duše Team Harry, takže doufám, že nakonec stejně nějak skončí spolu ;D :D :) :D

7 Kee ;) Kee ;) | 5. září 2012 v 15:09 | Reagovat

Dokonalí díl!!!
Jenom mi bliklo do očí,že jsi psala,že se její rodiče přestěhovali do Německa a že s Marcusem za nimi jezdí do Vídně.Vídeň je v Rakousku :)

8 Zasněná Zasněná | Web | 5. září 2012 v 18:36 | Reagovat

[7]: Páni, vidíš to. Já věděla, že jsem se do toho zamotala.. Díky, jdu to opravit. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama