Rozděleni - 30. DÍL - KONEC

30. června 2012 v 16:00 | Zasněná |  Rozděleni


název: Rozděleni
vytvořila: Zasněná
díl: 30. (závěr)

edit 2.7. 17:22 - od září se tu objeví DRUHÁ ŘADA

(pod názvem Semknuti)

,,Chyběla jsi mi.'' řekl tiše. ,,Ty mě taky.'' souhlasila jsem. Přisunula jsem se k němu blíž a políbila ho.


Harry za chvilku o sobě nevěděl. Ale já usnout nemohla. Převalovala jsem se pořád dokola. Bylo okolo druhé hodiny ráno, kdy mě to v posteli přestalo bavit a šla jsem potichounku do kuchyně se napít. Ze skříňky jsem si vzala skleničku a napustila do ní vodu z kohoutku. Bylo fajn se trochu schladit. ,,Nemůžeš spát?'' zašeptal mi někdo náhle do ucha. Lekla jsem se a strhnutím se otočila. ,,Fuj, ty jsi mě vylekal. Co tu děláš?'' vydechla jsem na Louise. ,,Promiň, to jsem nechtěl. No taky nemůžu spát. Už celý týden nemůžu zamhouřit oči.'' odpověděl. ,,No to mi povídej. Celou noc se převaluju.'' uchechtla jsem se. ,,Asi nejsi zvyklá na nové prostředí.'' podotkl. ,,No ale ty tu bydlíš už pěkně dlouho a taky nemůžeš spát.'' řekla jsem nato. ,,No to je sice pravda, ale já nemůžu spát z jiných důvodů.'' jemně se usmál a ťupl svým ukazováčkem na špičku mého nosu. Pochopila jsem, ale nic jsem mu na to neřekla. ,,Jo a mimochodem, omlouvám se za to nedovolené vtrhnutí do koupelny.'' dodal a já cítila, jak rudnu. ,,No tak ty sis to aspoň užil.'' podotkla jsem. Louis se začal smát. ,,Tiše všechny zbudíš.'' zacpala jsem mu pusu, ale taky jsem měla co dělat, abych se nezačla smát. Potom jsme se ale sklidnili. Louis jemně uchopil moji dlaň stáhl si ji z obličeje. Pořád ji ale držel. ,,No asi už bych měla jít.'' sklopila jsem hlavu. Povzdychl si a pustil mě. Chtěla jsem se odebrat zpátky do Harryho pokoje, ale když jsem popošla na něco mokrýho jsem stoupla. Sklouzla jsem a rozplácla se na zem. ,,Ou.'' vyšlo ze mě. ,,No ty si ale šikovná.'' zasmál se tiše, ale podal mi ruku. Trochu jsem váhala, ale nakonec jsem se ho chytla. Postavil mě zase na nohy. ,,Další trapas.'' řekla jsem si pro sebe tiše. Slyšel to a zase se zaculil. Uvědomila jsem si, že mě pořád drží kolem pasu. Znejistila jsem. Louis toho ale využil a víc si mě k sobě přitáhl. ,,Už mě můžeš pustit.'' řekla jsem pomalu jak zhypnotizovaná. ,,Já ale nechci.'' odpověděl, stále hledíc do mých očí. A už to tu bylo zase. Nemohla jsem si říct dost. Byla jsem jak v tranzu. Sama jsem se k němu ještě víc natiskla. Mezi námi bylo tak pět centimetrů. Najednou jsem chtěla tu hranici překročit. Uvědomila jsem si, že chci Louise daleko víc, než kdy předtím. Přiblížila jsem se k němu ještě víc a on mě napodoboval. Když se naše rty setkaly, byla jsem jako v sedmém nebi. Louis zmáčkl mé tričko a pevně mě sevřel. Mé ruce se zatoulaly do jeho vlasů. Líbal tak vášnivě a touživě. Mé srdce začalo být jako zběsilé. Louis mě chytil a vyšoupl mě na kuchyňskou linku. Obmotala jsem nohy kolem jeho pasu a přitiskla jsem se k němu. Vůbec jsem se nepoznávala.
Najednou jsem se ale žačala cítit strašně. ,,Panebože, co to dělám?'' zašeptala jsem. ,,Neřeš to.'' odpověděl Louis. ,,Ne, ne, ne.'' začala jsem protestovat. Ale nevnímal mě. Stále mě líbal a nehodlal přestat. ,,Louisi dost, prosím.'' odtrhla jsem se od něj. Nechápavě se na mě díval. ,,Tohle nemůžem. Už je to za námi.'' zakroutila jsem nešťastně hlavou a slezla z linky. Nechala jsem ho tam a utíkala zpátky do pokoje. Zalezla jsem do postele a schoulila se pod peřinou. Pak jsem se podívala na Harryho. Naštěstí spal jako dudek. Zavřela jsem oči a začala si v duchu nadávat. Bože, já jsem tak pitomá. Přece jsem si tohle zakázala. Všechno to měla být minulost, tak proč jsem znovu podlehla? K Louisovi jsem si přeci zakázala něco cítit, tak proč jsem to nedodržela?

Celý zbytek noci jsem o tom přemýšlela. Cítila jsem se hrozně. Jak jsem to jen Harrymu mohla znovu udělat. K tomu ještě dobrovolně. Já jsem fakt otřesná.
Kolem třičtvrtě na sedm se Harry probudil. Když viděl moje kruhy pod očima, podivil se. ,,Spala jsi vůbec zlato?'' zeptal se starostlivě. ,,Moc ne, ale to je dobrý.'' zahrála jsem na něj falešněj úsměv a modlila se, aby nic nepoznal. Bála jsem se mu podívat do očí. ,,Tak pojď, vstáváme.'' pobídla jsem ho ve chvíli, kdy mě chtěl políbit. ,,Tak fajn.'' trochu se zarazil, ale poslechl. Převlíkla jsem se do oblečení ze včerejška a poté jsme se vydali do kuchyně na snídani. Emma s Joshem už tam seděli a snídali. Dokonce i Louis si přivstal. Nijak jsem ho ale nevnímala a snažila se ignorovat jeho pohledy.

Celou tu snídani jsem byla jak na trní. Snažila jsem se být v pohodě a přetvařovat se. Hlavně jsem doufala, že mi to ostatní spolknou. Nechtěla jsem totiž způsobit rozruch.

Když jsem dojedla, šeptla jsem Harrymu, že bychom už měli vyrazit. Přeci jsem nechtěla do školy přijít pozdě. Harry se usmál. ,,Ale zlato, dneska je sobota. Do školy se nejde.'' odpověděl mi. Jeho máma nás zřejmě slyšela. ,,A když jsme u toho. Co si zajít dneska někam zajít?'' usmála se na všechny. ,,Jo to je dobrý nápad.'' souhlasil hned s úsměvem Harry. ,,Ve městě se dneska otevírá nová galerie. Prý to tam bude obrovské. Mohli bychom se podívat tam, jestli chcete.'' dodal Josh. ,,Já jsem pro a co ty?'' objal mě kolem ramen Harry a čekal se zářivým úsměvem na odpověď. ,,Jo proč ne.'' souhlasila jsem s hraným nadšením. Super. Další den s Tomlinsovými. Ne že bych nebyla ráda, ale mít Louise za zadkem celý den, to bude hotové mučení.
,,A co ty Louisi, půjdeš taky?'' zeptala se ho jeho máma. Nenápadně se na mě podíval. Věděl, že ho tam nechci. Otázkou byl jen, jestli mi vyhoví, nebo to udělá naschvál a půjde. ,,Já... ne, nepůjdu. Už něco mám.'' řekl trochu smutně, ale nikdo si toho moc nevšímal. Uf, ještě že tak.

Po snídani jsem zavolala našim a řekla jim, že ještě dneska budu tady. Neměli nic proti. Stejně budou celý den pryč.

Do galerie jsme měli jít odpoledne. Otevíralo se tam prý okolo druhé, takže jsmě měli po obědě trochu čas. Harry pomáhal s něčím mamce v kuchyni. Josh zašel ještě na poštu. Já si mezitím zašla na terasu a slunila se na lavičce. Konečně zas bylo hezky, takže jsem toho musela využít. Skazil mi to ale až příchod dotyčné osoby. ,,Em, můžeme si promluvit?'' bez dovolení si ke mě přisedl. ,,Já o tom nechci mluvit, Louisi.'' odbyla jsem ho. ,,Ale já jo. Vím, že to chceš skrýt před Harrym, ale takhle to dál nejde.'' začal šeptem, aby nás nikdo neslyšel. ,,A co mám jako dělat? To mu mám zase zlomit srdce? Před chvilkou se vrátil z nemocnice. A já jsem taková kráva, že ho hned podvedu.'' syčela jsem spíš na mě než na něho. ,,To nejsi. Jen sis prostě přiznala fakt, že ke mě něco cítíš.'' řekl nato. ,,Fajn, dobře. Dostal jsi mě, spokojenej? Tobě je to můžná fuk, ale mě na tom záleží. A nechci, aby byl Harry zase nešťastný. Takže to pro jednou uzavřem. Zapomene na to, co se včera stalo a půjdeme dál.'' položila jsem nabídku. ,,Dobře a co když se to stane znovu. Týden nám to vydrží a co potom? Já to nedám a ty taky ne.'' zněl naprosto upřímně. ,,Tak to se budeš muset snažit. Já to totiž vydržím!'' přesvědčovala jsem ho. ,,Jo? Vsadíme se?'' zvedl obočí a pak se rychle nahl a políbil mě. Ihned jsem po od sebe odstrčila. ,,Zbláznil ses nebo co?!'' vyčítala jsem mu hned. Vstala jsem a naštvaně odešla. ,,Emily, vrať se!'' volal za mnou. Já ho už ale měla plné zuby.

,,Půjdeme už?'' přiřítila jsem se do kuchyně. ,,Zlato ještě máme čas. Pojedeme až za čtvrt hodiny.'' odpověděl mi Harry, který tam byl sám. ,,Aha, tak fajn.'' přikývla jsem a sedla si ke stolu. ,,Je všechno v pořádku?'' něco se mu nezdálo. ,,Jo, v naprostém.'' pousmála jsem se na něj. Přišel ke mě, klekl si a pohladil mě koleně. ,,Emily, ty víš, že mi můžeš všechno říct. Už od rána jsi nějaká divná. Co se dějě?'' vyptával se. ,,Harry, já tě ujišťuju, že je všechno v pohodě, vážně.'' usmála jsem se na něj. ,,Fajn, ale řekneš mi, kdyby se něco dělo, že jo?'' pousmál se. ,,To víš že ano.'' ujistila jsem ho. Bylo těžké mu lhát, ale teď bych mu nedokázala něco říct. Sama jsem v tom měla zmatek a tak jsem ho tím nechtěla trápit.

Jakmile se Josh vrátil z pošty, mohli jsme vyrazit. Nasedli jsme do auta a dali si pásy. Z okýnka jsem viděla Louise sedět pořád na terase. Díval se do země se ztrápeným výrazem. Můj vztek na něho v tu chvíli pominul. Přišlo mi ho líto. Asi jsem na něj byla vážně hnusná, ale copak se mi může divit?
Povzdychla jsem si a dál už nad tím nepřemýšlela. Chytla jsem Harryho za ruku a opřela se o jeho rameno. Poté se auto rozjelo.

Na otevíračče galerie bylo pěkně natěsnáno. Připadalo mi, jakoby se sem sjelo snad celé město a to jsme přijeli o půl hodiny dřív. Naštěstí jsme našli volné místo na zaparkování.

Všichni čtyři jsme se vydali k místu, kde se měla přestřihovat červená páska. Nejdřív byl proslov, poté stříhání a mohli jsme konečně dovnitř. Opravdu to tam bylo velké. Všude samé nýdherné obrazy od slavných malířů. Pravda, některé sem sice neznala, ale to mi nezkazilo dojem na dílo. Trochu se mi zlepšila nálada, když jsem mohla na chvilku hodit všechno za hlavu, ale opravdu je na chvilku. Pořád mě pronásledovaly vzpomínky na minulou noc. Tak moc bych ráda zapomněla, ale nemohla jsem. Byla jsem zoufalá. Harry si toho všimnul a nevypadal na to, že by teď spokl větu, že jsem v pohodě. ,,Tati, běžte s mámou napřed. My si zajdem k občerstvení.'' řekl Harry. ,,Dobře, tak běžte.'' přikývl Josh. ,,Pojď.'' pousmál se na mě Harry a šli jsme stranou.

,,Tak a teď mi řekni, co tě trápí, protože já se nechci dívat na to, jak jsi smutná.'' žádal vysvětlení. ,,Harry, nic se..'' nadechla jsem se, ale přerušil mě. ,,Neřikej to slovo neděje. Mě nic nenamluvíš. Jsi průsvitná jako fólie, Emily.'' podotkl. Myslela jsem si to. Harryho je těžké podfouknout. Sklopila jsem hlavu a přemýšlela nad tím, co mu řeknu. Nechtěla jsem mu lhát, ale pravdu jsem se taky bála říct. ,,Týká se to Louise, viď?'' řekl za mě smutně, ale ne naštvaně, což mě trochu překvapilo. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. ,,Hm, myslel jsem si to. Já vás totiž včera viděl.'' prozdradil. Já jen zírala. ,,Po-počkej, jak slyšel?'' divila jsem se. ,,Vzbudil jsem se a když jsem tě vedle sebe nenašel, šel jsem se po tobě podívat. A narazil sem na vás v kuchyni, když...'' stáhl obočí, nechtěl v tom pokračovat. Mě se v hrdle mezitím udělal knedlík. ,,Proč si nic neudělal? Vždyť.. ehm.. bože..'' vydechla jsem. ,,Já vím, měl bych na tebe být naštvaný a křičet na celý kolo, ale.. já to nedokážu Emily. Miluju tě a chci abys byla šťastná. A proto jsem do toho nechtěl zasahovat. Čekal jsem na to, že mi to řekneš sama a rači dělal blbého. A tvoje reakce u snídaně, to všechno jenom potvrdila. Já Louise moc dobře znám. Ale tebe taky. Pochopil jsem, že si to chtěla skrýt a neublížit mi. Ale tím ubližuješ sobě a to já nesnesu.'' dořekl a čekal na mojí reakci. Byla jsem překvapená. Tolik mu na mě záleží, že tohle udělal. Se slzami v očích jsem ho objala. ,,Já tohle nechtěla. Promiň, promiň mi to všechno. Já nevím, co se to stalo.'' naříkala jsem. ,,Čšš neplač. To je dobrý. Já to chápu. Prostě Louise miluješ taky, to je celý.'' hladil mě na zádech. Odklonila jsem se od něj a zadívala se mu do očí. Hořely žalem. ,,Co bude dál? Nechci aby ses takhle trápil kvůli mě.'' kroutila jsem hlavou. ,,Budu šťastný jedině když budeš ty. Ale to budeš jedině s Louisem.'' řekl upřímně. Věděla jsem, jak moc ho to bolí, když to říká. ,,Harry..'' povzdychla jsem si. ,,Ne, je to pravda a já to vím. Mám tě rád a vždycky budu, ale nechci ti stát v cestě.'' pohladil mě po tváři. ,,A to je jako konec?'' brečela jsem. ,,Ne není. To je teprv začátek.'' pousmál se. ,,Mám tě ráda Harry.'' podívala jsem se mu do očí. ,,Já tebe taky.'' znovu se usmál a políbil mě na čelo. ,,Běž za ním. Čeká na tebe.'' pobídl mě. ,,Ale co ty?'' stáhla jsem obočí. ,,Já půjdu za našima, řeknu jim, že jsi musela nutně pryč a vy si to mezi sebou vyříkejte, ano?'' pohladil mě po vlasech. ,,Děkuju, za všechno Harry. Tohle ti nikdy nezapomenu.'' usmála jsem se na něj a ještě ho objala. ,,Dobře, tak už plav.'' zasmál se. ,,Jo tak jo.'' nadechla jsem se a zasmála se. ,,Tak zatím.'' rozloučila jsem se a pustila ho. ,,Zatím.'' usmál se a poté jsem se hnala k východu.
Harry je opravdu úžasný člověk. Nikdy mu to nezapomenu, nikdy.

Běžela jsem a běžela. Nečekala jsem na autobus. Byla jsem plná energie a chtěla jsem být co nejdřív u Louise. Teprve teď jsem si to uvědomila. Miluju Louise nade všecko na světě. Už nechci být s nikým jiným než s ním.

,,Louisi?!'' zavolala jsem, když jsem doběhla zpátky k Tomlinsonovým. Byla jsem udýchaná jak pes. Zhluboka jsem dýchala. ,,Louisi?! Jsi tu?!'' volala jsem znovu a znovu. V obýváku nebyl, v kuchyni taky ne. Ani na zahradě. Zašla jsem do jeho pokoje, ale ani tam nebyl. Asi už musel jít, ale já byla rozhodnutá, že na něho počkám. Zašla jsem tedy k sobě do pokoje, že se převleču do čistého. Když jsem ale rozepla zip mé tašky, na vrchu kupky ležela obálka. Na ní bylo krasopisným písmem napsané pro Emily. Nejistě jsem ji vzala do ruky a sedla si na postel. Bílou obálku jsem otevřela a vytáhla z ní dopis, ve kterém stálo...

Milá Emily,
Mrzí mě, že to takhle dopadlo. Nechtěl jsem, abys byla nešťastná. Ale v mé přítomnosti to asi ani jinak nejde. Ty víš, že tě mám rád, ale i přesto ti to zopakuju. Miluju Tě. Miluju Tě celým svým srdcem. Nikdy předtím jsem nepoznal takovou holku, jakou seš ty. Není na světě milejšího člověka. Tolik jsi mě toho naučila. Už vím, jaké to je někoho mít rád a něco k němu cítit. Jsem tak rád za ty okamžiky, které jsem mohl trávit s tebou. Jsi vážně úžasná holka. Doufám, že vám to s Harrym bude klapat dál. Je to dobrej kluk. Ale i v mém srdci budeš navždy. Nikdy na tebe nezapomenu, Emily. Doufám, že budeš šťastná a někdy si vzpomeneš, protože já vzpomínat budu. Odjíždím pryč. Nevím sice kam, ale někde snad zakotvím. Řekni všem, že je mám rád. Nemějte starosti, budu v pořádku.
S láskou,
Louis

Tyhle řádky mi trhaly srdce. Jak může být osud tak nespravdlivý? Ne, to nemůže být pravda. Ať mi někdo řekne, že je to jen vtip. Louis je přeci vtipálek, tohle by neudělal.
Odložila jsem dopis a lehla si. Brečela jsem do polštáře jako želva. Bože, jak mi to jen mohl udělat. Proč se takhle rozhodl? Tohle mi přece nemůže udělat. Co budu dělat? A co Harry a rodiče? Jak jim tohle mám vysvětlit?

Když se ostatní vrátili z výstavy, první mě v pokoji našel Harry. Pořád jsem brečela. Zeptal se, co se stalo. Nedokázala jsem mluvit. Podala jsem mu dopis. ,,Rozdělila jsem vás, Harry. Co jsem to za člověka?'' nadávala jsem si zatímco on četl. ,,Co se děje?'' přišla do pokoje Emma. ,,Louis odešel.'' řekl ponurým hlasem Harry a dopis předal dál. To už tu byl i Josh. Taky nechápal co se děje. Když si oba rodiče přečetli poslední věty svého syna, málem se zhroutili.

Byly to těžké okamžiky. Nikdy v životě jsem se necítila takhle. Jakoby se zhourtil svět. Ale ne jen mě. Všichni, co se to dozvěděli, byli velmi smutní. Dlouho trvalo, než se někteří z toho dostali. Já ale ne. Bude mě to bolet až do konce života.

Rok poté
,,Měj se tam hezky, holčičko. Jen ti chci říct, že u nás budeš vždycky vítáná.'' objímala mě Emma. ,,Děkuju. Bude se mi po vás stýskat.'' usmála jsem se. ,,Nám taky.'' dodal Josh a poté jsem objala i jeho. Budou mi vážně oba chybět.
Poté jsem přešla k Rose a Mischel. ,,Pojďte sem.'' rozbrečela jsem se už asi po třetí. Holky taky brečely. ,,Máme tě rádi.'' řekla Rose a pevně mě stiskla. ,,Já vás taky.'' přikyvovala jsem. ,,Slib, že brzy přijedeš.'' objímala mě teď Mischel. ,,To víš že jo. Přijde příští rok na prázdniny.'' usmála jsem se přes potůček slz. Dále jsem se rozloučila s Lucasem, Jerem, Bobem a pár dalšími lidimi ze třídy. A pak jsem se dostala k Harrymu. ,,Budeš mi strašně chybět.'' pevně mě stiskl. ,,Ty mě taky.'' vydechla jsem a dál mu brečela na rameno. ,,Dávej tam na sebe pozor, jasný? A nezapomeň psát.'' nakázal mi. ,,To víš že jo.'' zasmála jsem se. Poté mi dal pusu na čelo a pustil mě. Bylo těžké se se všema loučit. Hlavně s ním. Ale já už tady zůstat nemohla. A rodiče to věděli. Rozhodli jsme se vrátit zpátky do Francie, do našeho starého domova.
,,Tak ahoj!'' zamávala jsem všem. ,,Ahoj a mějte se tam hezky!!'' loučili se s námi všichni. Poslala jsem jim vzdušnou pusu a poté nasedla do auta. ,,Můžeme?'' zeptala se mamka a poplácala mě po koleně. ,,Můžeme.'' přikývla jsem a utřela si slzy. Stáhla jsem okýnko a mávala. ,,Mějte se! Ahoj!'' volala jsem.

A to bylo naposledy co jsem všechny viděla. Chtěla jsem se tam příští rok vrátit, ale nějak jsem nedokázala nastoupit do letadla. Všechno by se mi tím vrátilo a já bych to nezvládla. Ale přes to, nikdy na ně nezapomenu. Hlavně na dvě osoby. Navždy mi zůstanou v srdci.

KONEC


Tak a je tu konec. Myslím, že asi málo lidí čekalo, co se stane. Tohle byl asi ten nejdelší díl v historii Rozdělených. :D Takže zase uzavíráme jednu kapitolu. A přidávám tak velké DÍKY všem, co jste tenhel příběh četli! :*
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alča Alča | 30. června 2012 v 17:51 | Reagovat

Ty jo, tak tohle jsem rozhodně nečekala. Už jsem si myslela, když odjede zpátky do Francie, tak tam třeba najde Louise ale ono ne. Stejně to byla bezvadná povídka.

2 Renette' Renette' | Web | 30. června 2012 v 18:15 | Reagovat

to si snáď robíš srandu ? :D .. ako to čo má byť ? :D.. oni neostanú spolu ? :((( ... ááá...

ale musím povedať, že táto poviedka sa stala mojou najobľúbenejšou aj keď som čakala šťastnejší koniec :D

3 Zasněná Zasněná | Web | 30. června 2012 v 18:34 | Reagovat

No chtěla jsem to udělat tak, protože kdybych napsala, že zůstane s Harrym, bylo by mi líto Louise a naopak, no. :D Ale jsem ráda, že se vám to líbilo. ;)

4 Adele. || Eleanor-C.blog.cz Adele. || Eleanor-C.blog.cz | Web | 30. června 2012 v 20:32 | Reagovat

Grrm, takže. Rozdeleni - konečně mi ten název dává smysl. :) Všechno mi dochází nějak .. později?! ;D No, nejspíše ano. ;D Prostě, ten konec nelze popsat pár větami. Řeknu ti to na rovinu. S touto FF-kou jsem byla fakt zžitá a hltala jsem každé slovo, které si napsala. A výsledek? První FF-ka, která mě OPRAVDU rozbrečela.♥ Já nevím, prostě jsem někdy přecitlivělá, ale prostě tohle mě dostalo. :)♥ To, že nebude ani s jedním no... Nebudu lhát, mockrát mě to nenapadlo, snad jen jednou. Brečím, jsem dojatá.♥ D-O-K-O-N-A-L-O-S-T - hoodně slabé slovo. Jsi prostě talent od přírody a rozhodně od tebe budu číst i ty nadcházející FF-ky, protože prostě ... Já nevím, došli my slova. :)♥ Strašně se těším na tvé další výtvory, protože tahle ffka, .. ta byla prostě jedinečná a absolutně dokonalá. :)♥

5 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 30. června 2012 v 20:38 | Reagovat

O.o | O.o | O.o | O.o | O.o | O.o |
Můžu tě zabít teď, nebo až potom?? :DD Víš jak se teď cítím >> Totálně smutná a nasraná.. jak ji mohl Harry nechat - a já mu tolik věřila a Louis - zbabělec utekl.. čekala jsem to teda šťastnější :D Né.. brečím :'(( Harrooldé, jak jsi ji mohl nechat, jak jsi mohl?? :D :D :D

Ale musím říct, že to byla ta nejdokonalejší povídka, co jsem kdy četla a tento díl obvzlášť.. Těším se na další tvou tvorbu ;))* >> Jen tak dál :)*

6 Alic Alic | 30. června 2012 v 21:16 | Reagovat

Ako to dokážeš? To je jediná otázka odo mňa. Dokázala si ma pri poslednom dieli rozplakať, čo sa nestáva často. Dokázala si ma prinútiť každý deň trpezlivo čakať pri notebooku na ďalšiu časť. Toto som VOBEC nečakala! :( Myslela som že sa s Louisom stretne :/ ...prečo si to ukončila tak smutne? :( OCH! :( Ale aj tak obrovská poklona!

JEDNA Z NAJÚŽASNEJŠÍCH PRÍBEHOV AKÉ SOM KEDY ČÍTALA!!! :)

7 Ladybird Ladybird | Web | 30. června 2012 v 21:39 | Reagovat

Vopred sa ospravedlňujem za preklepy, ale cez slzy dopadajúce na klávesnicu absolútne nevidím.
Vôbec neviem, ako začať. Je to totiž veľmi čudný pocit, keď už človek vie, že je koniec. Koniec tak úžasného príbehu. Presne si pamätám, ako som sa cítila, keď som si 29. března 2012 o 17:00 prečítala prvú časť. A teraz, keď je 30. června 2012 presne 21:31 sedím s plačom za notebookom a sestra sa na mňa díva ako na blázna. Bolo mi cťou byť pri každej jednej časti, deň čo deň trpezlivo čakať na vopred udaný časť a hltať slovo za slovom. Ale je to nádherný pocit. Prežívať celý príbeh s Emily. Čítať jej dokonalo opísané pocity, túžby, to, ako bola mnoho krát zmätená či zaľúbená až po uši.
Píšeš prekrásne. Donútila si ma čakať na dové diely, a to sa vážne nepodarí každému... Nevieš si ani predstaviť, ako ti závidím tvoj talent na písanie.
Ak mám byť úprimná, myslela som, že skončí šťastne s Harrym. Že budú spolu naveky. No nevravím, že sa mi koniec nepáči. Som ním uchvátená. Skončila si to prenádherne - romanticky ale zároveň smutne. V polovici dielu som myslela, že bude s Louisom... No až teraz som pochopila názov Rozděleni. Zozačiatku som ho absolútne nerozumela. Veď keď sú bratia, tak čo by ich malo tak rozdeliť?
Takýto typ príbehu som vážne ešte nečítala. Všetky sú v podstate o tom istom: omylom stretne jedného s 1D, zaľúbi sa doňho a ostanú spolu naveky. Ale toto... Nádhera.
Dievča, máš nenormálny neuveriteľný talent. Klaniam sa ti. Si úžasná.

8 Cath!e Cath!e | Web | 30. června 2012 v 22:41 | Reagovat

Tak tohle byl naprosto dokonalý a nečekaný konec :D O_O
Nejdřív jsem myslela, že zůstane s Harrym :D fajn, tak pak ji Harry nechal odejít (miláček, že chtěl, jen aby ona byla šťastná :D) a Loui odjel :D :D no já doufala, že se vrátí nebo něco takového a ono nic?? :D :D prostě odjela?? :D :D
Musím ti říct, že tohle byla naprosto dokonalá ffka :D :D a rozhodně jsem nečekala, že takhle skončí :D ale popravdě tě chápu :D :D taky by mi bylo obou líto :D :D
Na prosto naprosto dokonalá povídka :D ♥ už se těším na další ffky od tebe :-)

9 Ladybird Ladybird | Web | 30. června 2012 v 22:52 | Reagovat

[7]: Iba že... To som ja - Smile* . Len som si zmenila meno.
Pisem ti to sem len tak - aby si vedela, že ja som okomentovať túto dokonalú časť nezabudla. :-)

10 Zasněná Zasněná | Web | 1. července 2012 v 11:15 | Reagovat

Tak teď jste mi vrhly slzy do očí VY!! Opravdu si vážím každého komentáře, který tady najdu! Všechny si vždy poctivě čtu. Opravdu jsem ve vás našla úžasné duše čtenáře. Každého autora potěší, když si jeho příběh někdo jako jste vy, se zájmem čte. Je úžasné číst pocity ostatních a dívat se na příběh z jiného pohledu. Jsem vám moc vděčná za všechno. Jste opravdu skvělí a hlavně trpěliví!! :) Děkuju! :*

Zasněná

11 Zee Zee | Web | 1. července 2012 v 14:12 | Reagovat

Ty mě asi chceš zabít, co? Myslíš si, že to takhle zakončíš?! :D Ty vole, já jsem tenhle díl četla s zatajeným dechem, vůbec jsem nevěděla, co se stane! Fuuuuuuuuuuu-, zabiju tě! :D To je prostě božská povídka! Miluju Tě! :*

12 Nugget Nugget | Web | 2. července 2012 v 11:18 | Reagovat

Neee, to nee, takhle to nemůže skončit ! :D Sakra, nikdy se mi nestalo, že bych brečela z povídky ! Slzy v očích jsem měla už když ji Harry poslal za Louisem, to bylo štěstím, páč já fandila jemu :D Jenže pak ten dopis ? To už jsem bulela jak želva ! :D :D Úžasná povídka ! Čekám na další povídku :-)

13 Rachna. Rachna. | E-mail | Web | 2. července 2012 v 11:35 | Reagovat

A kdo ti říkal, že tě za to lidi nebudou mít rádi?! KDO?! Já ti říkala aby jsi ta, dala Louiho a aspoň by se to trošku uvolnilo, ale ne! Tady tahle bitch nám tam nemůže dát nic že ano?! :D Druhou sérii ti říkám!! SECOND SERIES!!

14 The Bo The Bo | Web | 2. července 2012 v 12:44 | Reagovat

to si děláš legraci? To takhle nemůže skončit!!!:-( Nemůže a nemůže. Tohle je děsně smutný díl už jenom tím, že je poslední a ještě když skončil takhle ... :'( Co druhá série? nebo tak něco... ? A když ne druhá, tak aspoň jiná povídka. Bude se mi to téhle moc stýskat. Tak nějak mi za tu dobu, co jí píšeš přirostla k srdci =D .. :)

15 Zasněná Zasněná | Web | 2. července 2012 v 12:52 | Reagovat

[13]: Ano, říkala jsi to TY. :DD A k té druhé sérii-ehm lákavé!! ;) Taky mě to napadlo, ale nevím jestli by to nebylo trochu moc.. sice je dobrý, že jsem tam nedala kolik měla dětí nebo tak a ukončila to normálně... no ale to by museli s tím lidi souhlasit, teda alespoň věčina, abych psala druhou sérii.. ;)

[14]: nápodobně, taky mi přirostla k srdci :) nejsi jediná, komu bude chybět.. k té druhé sérii (viz. předchozí řádky) :D

16 Christ Christ | Web | 2. července 2012 v 13:51 | Reagovat

Slečno zasněná, děláš si ze mě srandu? Já už skákala radostí že bude s Louisem a nakonec si nevybrala ani jednoho z nich a ještě k tomu odjela zpátky do Francie.. jako.. co?!!! :D Okamžitě začni psát druhou sérii! Musí najít Louise! :D

17 Cath!e Cath!e | Web | 2. července 2012 v 13:59 | Reagovat

Jooooooo!! :D souhlasím s druhou sérií :D :D sem s ní, beru ji všema deseti :D prosíííím :D :D

18 Renette' Renette' | Web | 2. července 2012 v 16:52 | Reagovat

to čo je za nápad, že druhá séria?? :D tak ja ti poviem, čo je to za nápad.. je to senza nápad♥ už aby si začala s tou druhou sériou, teším sa ako malé decko.. prosím :-*** ♥ urob mi radosť, a píš aj tú druhú sériu :D

19 Nugget Nugget | Web | 2. července 2012 v 17:08 | Reagovat

Chceme druhou sérii ! Chceme druhou sérii ! :D

20 Zasněná Zasněná | Web | 2. července 2012 v 17:24 | Reagovat

Ok, ok, ok!! :D O prázkách se tedy pustím i do druhé série a od září to tu bude přidávat.. ;)

21 *Anny* *Anny* | Web | 2. července 2012 v 18:41 | Reagovat

Až od září? :( No nevadí :D Alespoň že to bude v září :D

22 Adele. || Eleanor-C.blog.cz Adele. || Eleanor-C.blog.cz | Web | 2. července 2012 v 19:45 | Reagovat

Jéééj!♥♥♥ Druhá sériéé!♥♥ Těším se těším a jsem opravdu HAPPY JAK TŘI GREPPY! ;DD Strašnou radost si mi udělala :D

23 Cath!e Cath!e | Web | 2. července 2012 v 22:25 | Reagovat

Juchůůůůů :D no sice se do září asi ukoušu, ale já to vydržím :D musííím :D už se těším!! :D

24 W* W* | Web | 3. července 2012 v 19:52 | Reagovat

OH MY CARROT OH MY CARROT OH MY CARROT! TO JE ÚPLNĚ MEGA SUPER! TĚŠÍM SE, ani nwm proč píšu velkým :D Udělalo mi to fakt hroznou radost ♥_♥ x))*

25 Mája :) Mája :) | Web | 3. července 2012 v 20:27 | Reagovat

Máš jediný štěstí,že bude druhá řada! :D já fakt nevím co k tomu napsat. Neexistuje takové slovo,jakým bych mohla vyjádřit co si myslím o tomto příběhu :)

26 Rachna. Rachna. | E-mail | Web | 10. července 2012 v 15:22 | Reagovat

kde jsi? huh?

27 Ter. Ter. | Web | 15. července 2012 v 23:59 | Reagovat

No..vezmeme to po bodech..:D

Půlku tohohle dílu jsem držela slzy..ke konci opravdu jedna spadla..do toho co píšeš se krásně vžívá!:)
Konečně jsem pochopila název Rozděleni:) Zdovolenim napíšu mojí úvahu..ze začátku jsem si myslela,že to třeba byli (Larry) simaský dvojčata!:D (Vim..jsem trošku jinej člověk!:DD).
Že je díl dlouhej..a komu to vadí?! Mě ne!;D :) Dokonce si dovoluju říct,že tohle je jeden z nejpovedenějších dílů Rozdělenách.:)
Takovejhle konec jsem vůbec nečekala..ijá to teda měla už od začátku zamotaný, ale tohle mě fakt nenapadlo..chci tvůj mozek!!:D Fakt..umění tohle vymyslet!:) To jak se Harry zachoval..neskutečně nádherný!:')) Jenom si na to vzpomenu,musím popadnout kapesníček a zamáčknout slzičku..:'D . . . .Docela mě zarazil ten odjezd..docela nečekaný..ale pořád je to skvělej 'skoro konec'(tim se dostáváme k dalšímu bodu:DD - snad tě nenudim:D).

Ani nevíš,jak jsem ráda,že budeš psát pokračování!!Fakt..neskutečnou radost mi to udělalo!!

Takže se těšim na další výplody tvojí fantazie!!♥ :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama