Rozděleni - 28. DÍL - Ředitelna

27. června 2012 v 17:00 | Zasněná |  Rozděleni


název: Rozděleni
vytvořila: Zasněná
díl: 28.

Do postele jsem zalehla kolem půl desáté. Byla jsem unavená jako kotě. Ale ještě dřív, než jsem usla, jsem se podívala na mobil. Měla jsem jednu esemesku. ,,Že jsem ji neslyšela.'' podovila jsem se. Byla od Harryho. Koutky se mi roztáhly od ucha k uchu. Rozklikla jsem sms a četla. ,,Sladké sny princezno.'' a přidal smajlíka. Odepsala jsem a poté zalehla. Tenhle den byl vážně dlouhej.


,,Co jsi večer dělala, že máš takový kruhy pod očima?'' zeptala se mě máma u snídaně. ,,Moc jsem toho nenaspala. Včera jsem byla navíc tak utahaná. Počítala jsem s tím, že budu spát jako mimino.'' zívla jsem si u slova spát. ,,Tak si dej tohle, to tě probudí.'' podala mi s úsměvem sklenku s červeným nápojem. ,,Co to je?'' zírala jsem na to. ,,Babičinné bilinky.'' zasmála se mamka a napila se ze své skleničky. Tvářila se u toho normálně, takže to hnusné být nemuselo. ,,No jo. Babča a její lektvary.'' zakřenila jsem se a napila se. ,,Fuj!'' rychle jsem vstala a vyprskla to do dřezu. Chutnalo to odporně. Jako zkažené vejce. ,,Děláš si ze mě srandu? Tohle mi dávat?'' koukala jsem nechápavě na mamku. Ta se začla šíleně smát. ,,Já si zvykla. Je to odporné, ale zdravé. A postaví tě to na nohy. Jen se podívej, jak si rázem ožila.'' podotkla. ,,No to ti teda děkuju.'' převrátila jsem oči a nechala sklinku na lince a šla se do pokoje obléct.

Nejdřív jsem se ale koukla z okna, jaké je počasí. Zase pršelo. Tady fakt sluníčko vylézá dvaktrát za týden...
Oblékla jsem se tedy do bledě modrých džínu a bílého trika. Nezapomněla jsem ani na teplé ponožky a svetr se sobama, který jsem dostala na minulé Vánoce od mamky.
Vlasy jsem si sčesala do culíku, ofinu připla sponkou a vyrazila jsem do školy.

Ale hned u vchodu jsem se zastavila. ,,Jé ahoj. Co ty tu?'' otevřela jsem dveře a pozdravila Louise, který tam s deštníkem čekal. ,,Ahoj. No doma jsem se nudil, tak jsem vyrazil dřív. Máš deštník?'' zeptal se s úsměvem. ,,Aha vidíš, nemám. Zapomněla jsem.'' plácla jsem se do čela. ,,Tak to jsem ti k službám.'' mrkl na mě. ,,Tak díky. Vidím, že gentlemani ještě nevymřeli.'' zaculila jsem se. ,,To neříkej dvakrát.'' zazubil se, poté mě vzal kolem ramen a vyšli jsme společně k budově školy.

Když jsme se v šatně převlékali, Louis se začal z ničeho nic smát. ,,Co ti je?'' podivila jsem se. ,,Ony už jsou Vánoce?'' prohlížel si můj svetr. ,,Haha vtipný.'' vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Ale je hezkej.'' kýval hlavou a pak se zase začal řehat jak kůň.

,,Emily, Emily!'' hledal mě někdo. ,,Tady jsem!'' zavolala jsem z místa, kde jsem stála a u toho si dávala do skříňky bundu. Přiřítil se ke mě Bob. ,,Ředitelka si tě volá na kobereček.'' oznámil mi udýchaně. ,,Proč?'' zajímala jsem se. ,,Rachel udělala peklo. Kvůli tomu večerejšku. Nějak se dozvěděla, že si to udělala ty. A prý má důkaz. Říďa si mě odchytla a mám ti vyřídit, ať se rychle dostavíš k ní. Vypadá dost naštvaně.'' opřel se o mojí skříňku. ,,Hmm, super.'' pokřivila jsem pusu. ,,Držím pěsti.'' dodal Bob. ,,Dík.'' kývla jsem. Věci jsem nechala ve skříňce, zamkla ji a dala se na odchod k popravišti. ,,Hej Em, půjdu s tebou. Jedeme v tom oba.'' zastavil mě ještě Louis. ,,Hele, ne. Zavolala si jenom mě. Nechci, aby ses do toho motal ještě ty.'' přikázala jsem mu. ,,Ne, jdu s tebou.'' stál si na svém. ,,Ne ty zůstaneš pěkně tady a počkáš na mě, jasný?'' snažila jsem se znít přísně. Louis si povzdychl a tím dala najevo, že už se se mnou dál hádat nebude. ,,Hned jsem zpátky.'' dodala jsem a vydala se ze šatny.

Už, než jsem došla ke dveřím ředitelny, jsem slyšela, jak Rachel ječí na celé kolo. ,,Bože, ať to mám rychle za sebou.'' řekla jsem si pro sebe tiše a zaklepala. ,,Dále.'' ozvala se říďa. ,,Dobrý den paní Merlinová. Prý jste si mě volala.'' otevřela jsem dveře a vešla. ,,Ano, pojď dál a sedni si.'' pobídla mě. Bob říkal, že vypadala naštvaně, když s ní mluvil. Bohužel měl pravdu. Na tváři měla přísný výraz. Obočí měla stáhnuté, že vypadalo jak srostlé. Nic jsem neřekla a sedla si na volnou židli. ,,Ty se taky posaď Rachel.'' pobídla moji sokyni, která nervózně podupovala nohou. I přes blbé obličeje si ale sedla. ,,Tak děvčata a teď mi řekněte, jak to všechno bylo.'' zahájila soud Merlinová. ,,Vždyť jsem to říkala už stokrát, babi.'' vyjela hned po ní Rachel. ,,Tady pro tebe nejsem babička, Rachel. Takže se uklidni. Pokud nechceš mluvit, začne tedy Emily.'' obrátila se na mě. ,,Tak já nevím. Prostě měla blbý kecy o Harrym, tak jsem jí to chtěla vrátit. Zasloužila si to, co jí patří.'' pokrčila jsme rameny. ,,Cože? Já a blbý kecy? Co to meleš? Nic jsem o Harrym neříkala!'' vyjela po mě, sotva jsem to dořekla. ,,Rachel!'' obořila se na ní Merlinová. Když se zase uklidnila, pokračovaly jsme. ,,Emily, jaké řeči? Mluv detalněji, prosím.'' požádala mě. Povzdychla jsem si. Já o tom nechtěla mluvit. I teď mi stály chlupy na ruce, když jsem si na to vzpomněla. ,,Prostě nechutně mluvila o Harrym. Prý by měl rači umřít. Paní ředitelko já o tom nechci mluvit. Ano, přiznávám se. Pomstila jsem se jí za to. To už víte. Tak mi dejte nějakej trest a ukončeme to.'' chtěla jsem to urychlit. ,,Dobře Emily. Jak chceš. Pokud už nechceš mluvit, nemusíš. Ale tady Rachel se ještě omluvíš.'' pobídla mě. ,,Co?!'' vyhrkla jsem ze sebe. ,,Máš se omluvit! Copak blbě slyšíš?'' zašklebila se na mě Rachel. ,,Já se nikomu omlouvat nebudu. To by spíš měla ona!'' protestovala jsem. ,,Emily! Nevyskakuj si tady a okamžitě se omluv!'' zařvala ředitelka. To už jsem neměla odvahu nic namítat. Natočila jsem se k Rachel. ,,Sorry.'' omluvila jsem se pomalu a zřetelně. Opět se tvářila vítězoslavně. ,,No děkuju Emily. Tak teď ty Rachel.'' pobídla svojí vnučku. Obě nás to překvapilo. Myslela jsem si, že se budu omlouvat jenom já. No ale proč ne. Usmála jsem se tedy na ní a čekala. ,,Tss. Nikdy.'' ohrnula nos. ,,Nedělej tu scény Rachel a omluv se. Hned!'' zdůraznila její babička. Ale neposlechla jí. Byla až moc pyšna. ,,Tak bude to?!'' čekala ředitelka. ,,No fájn. Promiň, stačí?'' vyklopila ze sebe nakonec. ,,No vidíš, že to jde. Jen chtít.'' sundala si brýle Merlinová a vstala. ,,Takže holky. Už to nebudeme dále řešit. Ale jedno vám ještě řeknu předtím, než odejdete. Už tu nechci vidět žádné pomluvy,'' podívala se na Rachel. ,,a žádné barvy na vlasy.'' přesměrovala své oči na mě. ,,A, málem bych zapomněla. Trest dostanete obě. Rachel bude pomáhat až do konce týdne v kuchyni. Mytí nádobí a tak. No a Emily bude pomáhat paní Smithové s výzdobou školy.'' rozdala pokyny. Já nic nenamítala. Čekala jsem něco daleko horšího, než je zdobení nástěnek a mytí oken před prázdninama. Zato Rachel měla zase kecy. ,,No počkat. Ona to má jednodušší než já. Já se budu muset patlat v tom hnusu, co zbyde na talířích a ona bude podávat špendlíky?'' mračila se. ,,Ano, přesně tak. Ty si tím žačala, ty to budeš mít horší. A neprotestuj, jinak to bude horší.'' usmála se na ní. Páni. To je snad poprvé, co se říďa nezastala své vnučky. ,,Tak a teď už běžte, bude zvonit.'' ukázala ke dveřím. Rachel vyšla nasupeným krokem. Já byla furt mimo. ,,Emily? Máš snad ještě něco na srdci?'' zeptala se. ,,Děkuju.'' pousmála jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila. ,,Nashle.'' kývla jsem a dala se na odchod. ,,Emily! Ještě počkej.'' usmála se rozpačitě. ,,Promiň. Zase bych málem zapomněla.'' zahihňala se a já s ní. Tuhle větu řekla už nejmíň dvakrát. Šla ke skříňce a vyndala z ní mikinu a sáček, ve kterém byli obaly od barev na vlasy. Ale to přece.. ,,V té dílně sis něco zapomněla.'' podala mi to. Kousla jsem se do rtu. Takže tohle mě prozdradilo. ,,A já si říkala, kde jsem ji nechala.'' usmála jsem se omluvně. ,,No tak příště, teda doufám, že už žádný příště nebude, si věci uklízej.'' dodala. Byla ale v pohodě. ,,Tak ještě jednou děkuju. Mějte se.'' usmála jsem se. ,,Ty taky Emily.'' rozloučila se se mnou a poté jsem odešla.

,,Tak co, jaký to bylo?'' začal se hned vyptávat Louis, když jsem přišla do třídy. ,,Jo v pohodě. Byla sice ze začátku trochu naštvaná, ale dobrý. Trest jsme dostaly obě. Rachel supěla, když se dozvěděla, že bude muset umývat talíře v kuchyni.'' smála jsem se. ,,O fuj.'' křenil se. ,,A co ty?'' vyzvídal dál. ,,Jen nějaká výzdoba školy. To mám za jedno odpoledne hotový. Docela mě překvapilo, že mi nedala to horší. Ale jde vidět, že má mozek. Kdybys viděl, jak na ní ta barevnovláska ječela. Na jejím místě bych jí nafackala.'' převrátila jsem oči. ,,No počkej a jak věděla, že jsi to byla ty? Musela mít přece nějaký důkaz.'' namítl. ,,Měla. V té dílně jsem si totiž zapomněla mikinu. No a v to spěchu jsme zapomněli uklidit ty barvy. Rachel asi pátrala a musela to najít.'' odpověděla jsem. ,,Ježíš, no jo. Jsme to moc nedomysleli.'' našpulil rty. ,,Ale tak v pohodě. Mě je to jedno. Nějaký trest mi je putna. Hlavní je, že Rachel dostala co proto.'' usmála jsem se. ,,To je pravda.'' přikývl Louis.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

- Brali byste takový trest?
- Co říkáte na rozhodnutí ředitelky?
- Jak se asi teď cítí Rachel?
- Dá už pokoj nebo ne?

Tak a je tu další díl... Takový volný, dalo by se říct. :D Máme po pomstě a můžeme se zase zaměřit na náš trojúhelník. ;) To ale až příště! :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alic Alic | 27. června 2012 v 17:10 | Reagovat

- Lepšie ako Rachel :D
- Jediné slovo: SPRAVODLIVÝ! :D
- Tak neskáče asi šťastím po strop, no :)
- takéto tipy dievčat nedajú nikdy pokoj... vlastná skúsenosť :/

Konečne ďalšia časť, som veľmi šťastná! :)

2 Smile* Smile* | Web | 27. června 2012 v 19:31 | Reagovat

• Určite je to lepšie ako umývať riady. Síce by ma to veľmi nebavilo... :D
• Súhlasím s Alic. Spravodlivé. Rachel si nemala začínať a Emily sa jej nemala pomstiť. Čiže jedna-jedna. Spravodlivosť nadovšetko! :D I keď nie vždy je všetko fér...
• Tak to si viem živo predstaviť. Určite je šťastná ako blcha! :D :D :D
• A opäť súhlasím s 1. komentárom: Také dievčatá pokoj nedajú. Vždy budú vyvolávať nehaké hádky... A hlavne v takejto situácii. Pomsta za pomstou... možno sa bude chcieť Rachel pomstiť Emily za ten trest i za vlasy...

3 Nugget Nugget | Web | 27. června 2012 v 20:32 | Reagovat

- Rozhodně, nesnáším umývání nádobí doma, ale ještě ve škole ? Bleh :D Takže bych byla spokojená s výzdobou.
- Rozhodně správný.
- No, určitě je happy z toho, že na to přišla, ale moc happy asi není z toho trestu :D
- Doufám že jo, ale jak tak přemýšlím, ty to tak určitě nenecháš :D

4 Cath!e Cath!e | Web | 27. června 2012 v 20:39 | Reagovat

- No rozhodně schytala lepší, než Rachel :D :D
- Chytrá :) bylo to spravedlivé :)
- Asi není nadšená, ale dobře jí tak :D :D babička jí to pěkně natřela :D :D
- Myslím, že ne :D :D
No už se těším na náš trojúhelník :D :D dokonalý díl, jako vždy :) těším se na pokráčkooooo :D :D

5 Ter. Ter. | Web | 27. června 2012 v 20:46 | Reagovat

Ještě než začnu odpovídat: Jsem ráda, že nejsem jediná!! :D
Muhehe!! Hezky si to vyžrala, mrcha jedna!!:D
- No..jde o to, jaký. Třeba ten, co dostala Emily by mi skoro vůbec nevadil, ale to umývání nádobí...bleh!!:D
- Spravedlivý!! :)) :D
- Ponížená, ukřivděná, zrazená,...podle mě teď prožívá hodně pocitů v jednom!! :D
- No...možná by už mohla...ale to je na tobě..;) :D

Trojúhelník...pořád ho nechápu, takže se těšim, až se to všechno vysvětlí!! ;) Skvělej díl! Těšim se na pokračování!! ;)*

6 Zasněná Zasněná | Web | 28. června 2012 v 12:34 | Reagovat

[5]: Já ho taky nechápu, takže jsem sama zvědavá, jak to napíšu... :D

7 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 28. června 2012 v 14:31 | Reagovat

- Jasně, ale nechtěla bych být na místě Rachel :D :D
- SUper.. skvělé, že se Rachel nezastala, ikdyž je to její vnučka.. tak to má být :)
- NASUPENĚ! :-D
- Já si myslím, že se teď bude chtít pomstít ona, ale ať si to nechá na později, teďka bych si přála zase číst jen o Emily, Harrym a Louímu :)*

8 Christ Christ | Web | 28. června 2012 v 14:42 | Reagovat

- Je v pohodě ;) Mě by to i bavilo, dělat výzdobu :D
- Super ;)
- Určitě je hodně naštvaná :D
- Myslím že jim to bude chtít oplatit..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama