Vyber si - část 2/3

19. května 2012 v 16:00 | Zasněná |  Vyber si

název: Vyber si
vytvořila: Zasněná
část: 2/3

,,To byl ten nejkrásnější večer mého života.'' opakovala jsem Louisovi cestou domů v autě asi po stopadesáté. ,,Můj taky, miláčku.'' usmíval se doširoka.


Po pěti měsících, den před svatbou
S kamarádkama jsme měly rozlučku se svobodou. Zašly jsme si do jednoho baru a pořádně to rozjely. Nechyběla ani muzika a tak jsme tancovaly s mojitem v ruce na The Wanted. Nic nám nechybělo a já se cítila jako patnáctka.
,,Dneska to bylo úžasné, měly bychom si to někdy zopakovat.'' řekla vesele Danielle, když jsme kolem půlnoci vycházely z baru. ,,Souhlasím.'' příkývla opilá Anne. ,,Moc děkuju holky. Pořádně jsem se dneska odreagovala.'' smála jsem se. ,,Dobře, mějte se holky! Zítra se uvidíme na svatbě! Nebo vlastně už dneska.'' smála se Danielle, když nastupovala do taxíku. ,,Pokud se dám dohromady, tak budu ta v bílém.'' zasmála jsem se a nasedla do druhého auta. S Ann a Danielle jsme si naposled zamávaly a já vyjela směrem domů. V duchu jsem se modlila, aby náš baráček ještě stál, protože dnes večer tam měl mít svojí rozlučku se svobodou můj snoubenec a budoucí manžel.

K domu jsem dorazila za patnáct minut. Taxikářovi jsem nechala drobné a vydala se ke vchodovým dveřím. ,,Bože, kam jsem je strčila?'' divila jsem se, protože jsem nemohla v kabelce najít klíče. Ale nakonec jsem je přeci jen našla a odemkla si. Už v předsíni byl nepořádek a všude se válely plechovky piva. ,,A to mají sem dneska přijet hosti.'' kroutila jsem hlavou a vydala se přes ten nepořádek do ložnice. Než jsem ale došla k bílým dveřím, zastavila jsem se. Zaslechla jsem podivné zvuky z obýváku. Otočila jsem se na podpatku a vrávoravým krokem přešla chodbu. Nevěřila jsem svým vlastním očím. ,,Ty zmetku!!'' zařvala jsem na něj z plných plic. ,,El.. Eleanor! J.. já ti to vysvětlím!'' koktal nervózně nahý Louis, vedle kterého se na gauči válela modrooká blondýna, která byla jen ve spodním prádle. Z očí mi začaly téct slzy. ,,Jdi někam!!'' automaticky jsem z prstu strhla zásnubní prsten, který teď už ale neměl pro mě žádnou cenu, a hodila ho po něm. Louis si rychlostí natáhl tepláky, ale to už jsem se řítila z obýváku pryč. ,,Eleanor počkej! Vyslechni mě! Je mi to líto, byl jsem opilej! Prosím, uklidni se a promluvme si o tom!'' utíkal za mnou Louis. ,,Nech mě bejt! Mě ty tvoje kecy nezajímaj! Táhni k čertu i s tou krávou!'' řvala jsem na něj. ,,Eleanor!!'' snažil se mě zastavit, ale já mu zabouchla dveře před nosem a utíkala od domu pryč. ,,Prosím neopuštěj mě! Eleanor vrať se! Vrať se!!'' křičel za mnou, když se dostal ven. Ale neootočila jsem se. Tohle mi stačilo. Už se tam nevrátím, už ho nechci vidět. Nikdy.

Utíkala jsem ulicemi dál a dál. Pořád jsem zakopávala, protože jsem jednak neviděla přes slzy na cetu a ani moje podpatky to nevydržely. Sundala jsem si tedy boty a pokračovala dál. Asi za půl hodiny jsem se dostala k domu, kde bydlel Louisův nejlepší kamarád a můj svěděk, Niall. Bydlel nejblíž a já si potřebovala s někým promluvit. Zazvonila jsem a pár vteřin nato se z reproduktoru ozval Niallův hlas. ,,Prosím?'' zeptal se trochu otráveně. Chápala jsem ho. Kdoby taky v jednu ráno zvonil na váš znovek, že ano. ,,Nialle? Prosím, pustíš mě dovnitř? Tady Eleanor.'' ozvala jsem se zoufalým hlasem. ,,Eleanor? Co tady děláš? No jistě, pojď nahoru.'' divil se. Potom se ozval bzučák na znamení, že se otevřely dveře. Zatáhla jsem za kliku a vyběhla po schodech do pátého poschodí. Niall čekal v otevřených dveřích a když mě uviděl, zděsil se. ,,Bože co se ti stalo?'' vyjekl. Já se ale nezmohla na slovo a začala jsem brečet na novo. Vzal mě kolem ramen a zavedl do obýváku. ,,Stalo se snad něco vážného? Eleanor mluv prosím.'' ptal se. ,,Podvedl mě.'' vydechla jsem a otřela si slzy. ,,Cože? Louis? A kdy?'' nechápal. ,,S holkama jsme oslavovaly no a vy taky ne?'' podotkla jsem. ,,Ano, domů jsem od vás přišel asi před třema hodinama.'' přikývl. ,,Viděl jsi tam nějakou blondýnu? Vysoká, štíhlá, modré oči.'' popisovala jsem tu mrchu. ,,Jo, byla tam jedna holka. Louisova kamarádka ze střední.'' potvrdil. ,,No tak když jsem se vrátila, našla jsem ty dva v obýváku.'' spustila jsem další nářek. ,,Oh bože. Eleanor. J.. já nevím co na to říct. To je debil. Je mi to moc líto.'' objal mě. Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi a dál brečela. Bylo mi tak špatně. Špatně ze všeho. Tak moc jsem si přála zapomenout.

Když jsem se vzbudila, lekla jsem se. Poté jsem se ale vzpamatovala a uvědomila si, kde jsem. Vstala jsem z velké postele a šla k oknu. Musela jsem se nadechnout čerstvého vzduchu, to mi pomáhalo pročistit si hlavu. ,,A tak ty už jsi vstala?'' ozval se Niall za mými zády. Otočila jsem se na něj s leknutím. ,,Promiň, nechtěl jsem tě vystrašit, jen ti donést snídani.'' kývl na podnos s talířem, ve kterém byla vaječina a vedle chleba. ,,Děkuju.'' pousmála jsem se na něj a sedla si zpátky na postel. ,,Nemáš zač, donesu ještě čaj.'' položil vedle mě jídlo a vyběhl z pokoje. Když se vrátil s hrnkem čaje, povzdychla jsem si. ,,Copak? Děje se něco? Měl jsem ti raději uvařit kávu?'' vyptával se. ,,Ne, děkuju. Čaj si dám ráda. Já jen, že... nevím co dál.'' povzdychla jsem si a zadržela slzy. Pořád jsem tu včerejší scénu měla před očima jako živou noční můru. ,,Můžu ti nějak pomoct?'' zeptal se ochotně Niall a přisedl si ke mě. ,,Kdybys měl hodiny, které vrací čas, ozvi se.'' pousmála jsem se. ,,Jo, zajdu dneska do hodinářství a poptám se.'' zachechtl se a pak mě pohladil po rameni. ,,Neměj strach, všechno zařídím. Můžeš tu zůstat jak dlouho chceš. Klidně můžeš celej den ležet v posteli, mě to nevadí. Udělej to, co uznáš za vhodné.'' dodal. ,,Díky Nialle, ale to po tobě nemůžu chtít. Nemůžu tu zůstat.'' zakroutila jsem hlavou. ,,Ale to víš, že můžeš. Ciť se tu jako doma, ano? A pokud nebudu doma, bude ti společnost dělat tady Lora.'' usmál se, když za náma do ložnice přiběhla jeho fenka rotvajlera. ,,Ahoj.'' pozdravila jsem ji. Sklonila jsem se k ní a ona mě začala celou oblizovat. ,,Ale no ták Loro, to se nedělá.'' smál se Niall. ,,Celkem vyrostla, co jsem jí neviděla.'' podotkla jsem. ,,Roste každým dnem víc a víc. Mám štěstí, že jsem našel tak velký byt.'' řekl uznal a když Lora souhlasně štěkla, oba jsem se zasmáli.

Svatba se samozřejmě zrušila. Moji rodiče byli sice zklamaní, ale pochopili moje rozhodnutí. Máma mě poté přesvědčovala, ať jdu bydlet k nim, ale já nakonec zůstala u Nialla. Hlavně proto, že jsem to od něj měla blízko do práce a nemusím každý den dojíždět dvě hodiny autobusem. A Niall byl rád, že u něj doma není zas takový ticho. Domluvili jsme se na tom, že mu budu platit poloviční nájem.
Po dvou týdnech jsem sebrala svojí kuráž a s Niallem jela k mému bývalému bydlišti pro své věci. Louis byl bohužel doma. Smutně se díval, když jsem si balila věci do krabic, ale mé srdce už neobměkčil. Sliboval mi hory doly, ale já ho neposlouchala. Naštěstí se to ale obešlo bez hádek. Své věci jsem naložila do Niallového auta a Louisovi vrátila klíče. ,,Eleanor, naposledy tě prosím. Vrať se a začněme od začátku. Slibuju, že takovou pitomost už nikdy neudělám. Prosím, odpusť mi.'' prosil zoufale. ,,Sbohem.'' odvětila jsem. Ani jsem se nenamáhala na něj podívat, nasedla jsem do auta a odjela.
Když jsme zajeli za první zatáčku zhluboka jsem si oddychla. ,,Vedla sis dobře.'' poklepal mě po koleně Niall. ,,Měla jsem namále. Všechno bych tam nejradši porozbíjela.'' uchechtla jsem se. ,,Ještě, že nemáš po ruce zbíječku.'' smál se se mnou. ,,Ten barák měl velké štěstí.'' přikyvovala jsem. ,,Spíš měl štěstí Louis.'' podotkl sarkasticky a já se rozesmála ještě víc.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!


Trochu otevřený konec. :D Je mi malinko líto Louise, ale já bych třeba nevěru neodpustila. :D
Tak co myslíte, jak to bude dál? :) Ještě nás čeká jeden díl!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Christ Christ | Web | 19. května 2012 v 20:38 | Reagovat

Ááách ne.. zase nevím jestli chci aby byla s Louisem nebo s Niallem. Já bych mu tu nevěru odpustila, ale musel by se hodně snažit :D Je to úžasně napsané jako vždycky ;)

2 Ter. Ter. | Web | 19. května 2012 v 20:50 | Reagovat

Luxusní!:D A ten Louis...nonono Louisi! Taky je mi ho líto, ale nevěra? Fujky!:D A ještě souhlasim s Christ: Vůbec nevim, koho tý Eleanor víc přeju...ách!:D Těšim se na zejtřek na další díl!;))

3 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 19. května 2012 v 21:31 | Reagovat

Áá.. kdyby byl nevěrný mně, tak bych mu to odpustila, ale musel by se snažit, aby mě dostal zpět :-D
A tak jsem zvědavá, jak to teda bude.. Niall, Louis..áá.. jsem hrozně nedočkavá, ať už je další díl :-D

4 Zasněná Zasněná | Web | 20. května 2012 v 13:07 | Reagovat

Dneska se dočkáte. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama