Horské dobrodružství

7. dubna 2012 v 16:00 | Zasněná

název: Horské dobrodružství
vytvořila: Zasněná

S mým kámošem Niallem jsme chtěli na chvilku vypadnout z města a jet na naší chatku v Rakouských Alpách. Měli jsme v plánu menší výstup na horu Schalfkogel (3 540 m). Jenže jsme byli mladí a blbí kluci, kteří podcenili své síly.


Nechali jsme auto dole ve vesnici a museli jít patnáct minut do kopce pěšky, než jsme dorazili k naší malé dřevěnici. ,,Mám dost, bolí mě celý člověk.'' řekl Niall a sundal ze sebe velký baťoh. ,,Rozdělám oheň, ty zapoj proud.'' řekl jsem mu na to a vytahoval jsem z šuplíku u dveří sirky.

Když jsme si vybalili věci, sedli jsme si do křesel před krb, ve kterém plápol oheň a odpočívali jsme. ,,Tak co, sjedem to zítra?'' zeptal se s úsměvem Niall. ,,Podle toho, jaké bude počasí. Hlásí silný vítr.'' pokrčil jsem rameny. ,,Ale no tak Liame. Žádný vítr nás neodradí.'' pohodil rukama. ,,Hele uvidíme zítra. Nemusíme se hned vydat do hor, přišli jsme si tu odpočinout a udělat si malej výšlap a..'' nedopověděl jsem, skočil mi do řeči. ,,A sjet Schalfkogel, nezapomeň.'' zasmál se. ,,Ano, dobře. Ale musíme se na to vyspat, takže dobrou.'' pousmál jsem se, přehodil přes sebe deku a zavřel oči.

,,To bude bomba.'' řekl tiše s nadšením v hlase po chvilce ticha Niall. ,,Spi už.'' otočil jsem se v křesle na druhou stranu.

Druhý den ráno, 8:30
,,Vstávej Liame.'' třásl se mnou Niall. ,,Jo bože.'' řekl jsem rozespale, hlasitě zívl a pomalu se posadil. Niall byl čilý jako rybička. Poletoval po chatce a dělal snídani. ,,Co to kuchtíš? Vždyť neumíš vařit.'' zasmál jsem se chraptivě. ,,Ovesnou kaši.'' odpověděl a zapnul vařič. ,,Tak po tomhle budeš tak hodinu na záchodě.'' zasmál jsem se znovu a vstal z křesla. ,,Ha-ha-ha. Si to udělej sám, já nic lepšího neumím.'' řekl napůl ironicky. ,,Já si vezmu salám a chleba, tuhle břečku si sněs sám.'' koukl jsem na bílou hmotu. ,,Náhodou to není břečka, chutná to dobře.'' olízl si prst. Já jen zakroutil hlavou, hodil přes sebe deku a šel ke dveřím. Když jsem je otevřel, projel mi mráz po zádech. Ale bylo to příjemné. Sluníčko svítilo a všude kolem poletovaly čerstvé vločky sněhu. ,,Dneska je tam hezky, žádný vítr.'' radoval se Niall v kuchyni. Zavřel jsem dveře a vrátil se za ním. ,,Jo, ale tak akorát na výšlap. Ještě počkáme, než se vydáme výš.'' řekl jsem. ,,A na co chceš ještě čekat. Tyhle hory na nás přímo volají, kámo.'' sedl si za stůl Niall se svou hmotou v misce. ,,To jo, ale nemáme proč spěchat. Máme před sebou čtyři dny, všechno stihneme. Taky se musíme připravit. Nejdřív se rozjezdíme na menších kopečkách a pak na větších.'' zasmál jsem se. Niall nic už neříkal, jen převrátil oči a začal se nimrat ve svý ovesný kaši. Já si ukrojil kus salámu a krajíc chleba.

Odpoledne jsme šli na menší výšlap. Niall si vzal svůj snowboard, já lyže a nakonec jsme si sjeli pár kopečků nad chatkou. Blbli jsme jak malí. Cestou jsme potkali dvě holky, Andy a Lauru. Andy byla brunetka a Laura blondýnka. Obě byli moc milé. Zjistili jsme, že to jsou sestry a bydlí ve vesnici. Niall se před nimi vytahoval, jaký je machr na snowboardu, ale nějak se mu to vymklo z ruky a on spadl. ,,A to chceš na nějakou horu, když tady padáš jako tříletej.'' okomentoval jsem to se smíchem. Za odměnu jsem skončil na zemi taky.

Celkem jsme si všichni sedli a večer, po dlouhé koulovačce, jsme holky pozvali k nám na večeři. Pak jsme hráli hru Twister. Velmi zajímavá hra. Náramně jsme se u toho bavili.

Když se setmělo, Niall dostal nápad. ,,Hele lidi, co kdybychom si udělali menší ohňostroj.'' navrhl s úsměvem. ,,To by byla paráda.'' souhlasila Andy, která z Nialla nemohla celý večer spustit oči. ,,A kde vezmeš rachejtle?'' zeptal jsem se. ,,No vždyť nám z minulého Silvestra něco zbylo ne?'' zvedl se a utíkal do spíže. ,,Aha, já zapomněl.'' příkývl jsem a zasmál se. Při vzpomínce na minulý Silvestr se nešlo nesmát.
Za chvilku se Niall vrátil a šli jsme všichni čtyři ven před chatku. Niall do sněhu zavrtal šest rachejtlí a zapálil je. Byla to paráda. Všude to barevně jiskřilo a bouchalo. Laura se při prvním dělobuchu lekla a chytla mě kolem pasu. Já se lekl zase jí, ale pak jsem se na ní usmál.
Vypadalo to jak na Novoroční párty. Vzali jsme ven i šampáňo a štrngali.

Asi okolo třetí ráno jsme všichni opilí zalehli na gauče, protože chatka byla malá na ložnici.

Tentokrát jsem se první probudil já, nebo spíš třetí. Promnul jsem si oči a vstal z gauče. Holky v obýváku nebyly, musely už asi odejít. Když jsem se rozhlídl kolem, vyvalil jsem oči. ,,Ups.'' zasmál jsem se. Všude kolem byl parádní nepořádek. Ani jsem nevěděl, kolik flašek piva jsme sem dovezli. ,,No, dneska se na místo dalšího výšlapu bude asi uklízet.'' prohlásil jsem potichu. ,,Co.. hora.. ne.. nedělej to.'' mluvil ze spaní Niall. Otočil jsem se a uviděl ho s flaškou šampaňského v ruce, rozvaleného na zemi. Jemně jsem do něho kopl, aby se probral. ,,C.. co se děje? Lavina?!'' vyjekl a rozhlížel se kolem. ,,Jo lavina. Lavina alkoholu nás zaplavila. Hoď sebou, musíme to tu dát do pucu.'' kývl jsem na něho a šmajdal si to do kuchyně. ,,Kde jsou holky?'' zeptal se a zvedl se ze země. Chtěl jsem mu odpovědět, že nevím kde jsou, ale v tom jsem uviděl na stole papírek se vzkazem. ,,Museli jsme domů. Nechtěli jsme vás budit. Děkujeme za hezky večer medvídci. Laura a Andy.'' přečetl jsem. ,,Medvídci?'' řekl nevěřícně Niall a zvedl jedno obočí. ,,Mě se na nic neptej, já mám okno.'' zakřenil jsem se. ,,Já si tež nic nepamatuju.'' porohrábl si vlasy.

Po úklidu jsem se chystal udělat snídani. V ledničce ale nic nebylo, všechno jsme asi museli sporcovat včera večer. ,,No nic. Zajdu do vesnice nakoupit, zbylo tu jen máslo a mlíko.'' ušklíbl jsem se a zavřel mini ledničku. ,,Mlíko je moje.'' řekl Niall a šrtl sirkou. ,,Fajn, tak ty tu zůstaň. Já se jdu oblíct a jdu.'' řekl jsem mu a už se pomalu oblíkal do svetru. ,,Když už tam budeš, vem jedny zápalky. Máme poslední krabičku.'' dodal.

Když jsem se s taškou plnou jídla vrátil, nepřivítal mě jen Niall. ,,Ale, ale. Že by dámská návštěva?'' zasmál jsem se a zabouchl za sebou dveře. ,,Jé ahoj Liame.'' usmála se na mě Laura. ,,Chyběli jste nám, tak jsme se vydaly vás navštívit.'' řekla Andy, která se lísala k Niallovi. Ten byl v sedmém nebi. Tohle vypadá na víc než kamarádství. Zakoulel jsem očima a zamířil si to do kuchyňky, vyložit nákup. Niall za chvilku přicupital za mnou. ,,Holky souhlasily, že s námi po obědě půjdou na Schalfkogel. Vzaly si i lyže.'' mrkl na mě. ,,Já nevím, jestli je to dobrej nápad. Venku se něco žene.'' zakroutil jsem pusou. ,,Ale nebreptej. Chápu, že si opatrnej, ale někdy tam musíme. Neboj, budeme dole dřív, než příjde nějaká vánice, slibuju.'' plácl mě přes záda. ,,Tak fajn, překecal jsi mě.'' povzdychl jsem si.

Po obědě, se kterým mi Laura pomohla, jsme se teda vydali na svah. Když už jsme byli v půlce cesty na Schalfkogel, zhoršilo se počasí. Zvedl se vítr a začalo hustěji sněžit. ,,Nevrátíme se přeci jen zpátky?'' ptala se nervózně Andy. ,,Já bych byla taky pro.'' přikývla Laura, která šla vedle mě. ,,Ale no tak holky, už je to jen kousek.'' řekl Niall. Já bych se taky nejradší vrátil, ale můj kamarád si nedal říct.
Čím jsme byli víš, tím byla horší orientace. Mlha byla všude kolem nás, když jsme konečně Schalfkogel zdolali. ,,Tak jsme tu lidi! Připadám si jak mistr světa!'' radoval se Niall a holky s ním.

,,Tak teď už najít nějaký dobrý svah.'' usmál jsem se a nasadil si lyže. ,,Po téhle straně by snad šlo.'' ukázal Niall nalevo od sebe. ,,Fajn, tak jedem!'' zvolala Andy a s Laurou si nasadily lyže taky. Niall naskočil na snowboard a vyjeli jsme.
Já byl první v řadě, v patách mi byla Andy a Niall s Laurou jeli jako poslední.
,,Liame!'' zakřičela najednou blonďatá kamarádka. Zastavil jsem a podíval se dozadu. V tu chvíli se mi zastavil dech. Laura ukazovala za sebe. Spustila se lavina.
,,Musíme hned pryč!'' křičela Andy.
Všichni jsme co nejrychleji ujížděli, ale lavina nás rychle doháněla. Holky křičely a já nevěděl co budeme dělat. ,,Pohřbí nás to tu!'' volal Niall. Měl pravdu. Tohle nám nevýjde. Sakra, to byl ale pěkně blbý nápad.
Najednou Laura zapištěla. Ohlídl jsem se za sebe. Sníh ji dostal. ,,Lauro!!'' volali jsme. Zastavil jsem a chtěl ji jít pomoc, ale to už jsem byl pod sněhem taky. Popadla mě strašná panika. Cítil jsem, jak mi něco křuplo v noze. Chtěl jsem křičet, ale nešlo to. Ležel jsem pod sněhem ani nevím jak hluboko. Nemohl jsem se hýbat a začal se dusit.

Mezitím venku
Niall skončil taky pod sněhem. Andy jela dál, ikdyž se chtěla zastavit a pomoct svým kamarádům. Věděla ale, že kdyby spomalila nebo úplně zastavila, nepomohla by nikomu. Snažila se co nejrychleji dostat do bezpečí a zavolat pomoc. Nějakým zázrakem se lavině vyhla a mířila do vesnice pro záchrannou službu.
,,Prosím pomocte mi, prosím!!'' křičela po celé budově záchranářů. ,,Co se stalo?'' zastavil jí jeden chlapík na chodbě. ,,Já.. lavina.. zasypala je lavina!'' křičela na něj. ,,Kde?'' ptal se. ,,Schalfkogel. Po výstupu jsme jeli dolů, ale strhla se lavina. Prosím, zachraňte je!'' klepala se Andy. Chlapík ji pustil. ,,Pohotovost!'' zakřičel a to už se sbíhali další záchranáři.

Andy se záchrannou jednotkou letěla ve vrtulníku na místo, kde se to stalo. ,,Tam! Tam to bylo.'' ukazovala z okna. V duchu se modlila, aby to její přátelé přežili.
To už vrtulník přistával a začali hledat.
Po čtvrt hodině kopání lopatou, našli Lauru. Vytvořila si vzduchovou kapsu, takže mohla dýchat. Byla v pořádku, jen měla něco s kolenem. Po chvilce našli i Nialla. Ten nebyl pod sněhem hluboko a podařilo se ho rychle dostat ven. Měl zlomenou ruku a pár omrzlin. Poslední zbýval Liam.
Záchranáři ho hledali dýl, jak ostatní tři.
,,Bože, ať je v pořádku.'' modlila se nahlas Laura, kterou v dece objímala Andy ve vrtulníku. ,,Neboj, oni ho najdou.'' utěšoval jí Niall a taky doufal v zázrak.
Po hodině se konečně Liama podařilo najít ve dvou a půl metrech pod sněhem. Byl ve vážném stavu a v bezvědomí. Museli ho převést vrtulníkem co nejrychleji do nemocnice. Měl hodně zlomenin a byl velice podchlazený.
Lauru a Nialla doktoři ošetřili a oba si odnesli sádru. U Nialla navíc zjistili menší otřes mozku.

Po dvou dnech se Liam probral z kómatu. Všichni si oddychli. Byl mimo ohrožení života, jeho stav byl stabilizovaný.
Ještě týden zůstal v nemocnici na pozorování, než ho doktoři pustili domů.


,,To bylo naposled, co jsme jeli tento rok na hory.'' zasmál jsem se, když mě Niall a holky vezli z nemocnice. ,,Od Schalfkogelu se budu odteď vyhýbat.'' řekl Niall a zachechtal se. ,,Spíš by si Schalfkogelský svah měl dávat pozor na tebe.'' řekl jsem mu s úsměvem na to.

Byli jsme v Rakousku dýl, než jsme plánovali. Domů se nám ani po tom všem nechtělo. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se z města přestěhovali do vesnice. Nejenže jsme zažili největší dobrodružství, ale našli i ty nejlepší holky na světě.

KONEC

- povídka je napsáná podle skutečných událostí (zdroj), jen jsem ji trochu upravila
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 7. dubna 2012 v 16:32 | Reagovat

Wow.. ještě že to takhle dopadlo.. už jsem se bála!! Jinak, opět dokonale napsáno, máš talent ;)*

Jinak, mohla bych Tě něco poprosit? Taky jsem teď vydala jednodílovku s Harrym a byla bych Ti moc vděčná, kdyby sis ji přečetla a napsala mi k ní úpřímný komentář.. děkuji :))
http://onedirection-ff.blog.cz/1204/turn-me-on

2 ♥Zuzíí ♥Zuzíí | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 16:52 | Reagovat

Hej, tak to je něco!!! Já to četla celá napjatá.. tw.. to je masakr!!.. :D :D
Super, hej!.. fakt.. uplně mám husinu!.. :D :D
Ještě že to oba přežili!!.. :D :D

3 Zasněná Zasněná | Web | 7. dubna 2012 v 16:59 | Reagovat

[1]: Máš to tam. ;)

4 fanfictionstory fanfictionstory | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 17:27 | Reagovat
5 Lady WeroniQue ♥ Lady WeroniQue ♥ | Web | 7. dubna 2012 v 17:27 | Reagovat

Tohle se ti povedlo! To ty píšeš jako pravá spisovatelka, ne já :D Hluboká poklona :)**

6 Em*//czonedirection.blog.cz Em*//czonedirection.blog.cz | Web | 7. dubna 2012 v 17:28 | Reagovat

No to je super!! :D Jak to můžeš stíhat?:D Musím si to přečíst, mám  pár dílu z Go home a ještě toto!!:D Noo, dneska to dočtu;) Jinak..mohla bych se tě na něco zeptat?

7 Liѕα Fαrƒαllα ᶫᵒᵛᵉᵧₒᵤ Liѕα Fαrƒαllα ᶫᵒᵛᵉᵧₒᵤ | E-mail | Web | 7. dubna 2012 v 17:45 | Reagovat

Jéé krása! Teda jak je to napsané! Kdyby kluky zasypala lavina asi by jsem se zabila! :D lol.. Miluju ty tvoje jednodílovky!

8 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 7. dubna 2012 v 17:53 | Reagovat

[3]: Děkuji :))

9 Christ Christ | Web | 7. dubna 2012 v 18:18 | Reagovat

Wow, super.. na začátku jsem se smála, pak jsem byla úplně vyděšená a nakonec jsem si oddychla. Je to úžasně napsaný jako vždycky :)

10 Zasněná Zasněná | Web | 8. dubna 2012 v 10:19 | Reagovat

[6]: Jasně, že jo. ;)

11 Em*//czonedirection.blog.cz Em*//czonedirection.blog.cz | Web | 8. dubna 2012 v 13:32 | Reagovat

tak joo:) děkuju moc,:* ale nemáš nějaký email? nechcu to psát moc sem, jestli nevadí.;)

12 Zasněná Zasněná | Web | 8. dubna 2012 v 15:34 | Reagovat

[11]: Pošlu ti ho. :)

13 Em*//czonedirection.blog.cz Em*//czonedirection.blog.cz | Web | 8. dubna 2012 v 15:43 | Reagovat

[12]: děkuju, už jsem si ho všimla.;) Ten komentář hned smažu.:)

14 Zasněná Zasněná | Web | 8. dubna 2012 v 15:45 | Reagovat

[13]: Jo, to bych byla ráda. :D

15 Em*//czonedirection.blog.cz Em*//czonedirection.blog.cz | Web | 8. dubna 2012 v 16:04 | Reagovat

[14]: Stalo se. :D Jinak, už jsem ti něco poslala.:)

16 Zasněná Zasněná | Web | 8. dubna 2012 v 16:15 | Reagovat

[15]: A já odepsala. :D

17 Em*//czonedirection.blog.cz Em*//czonedirection.blog.cz | Web | 8. dubna 2012 v 16:24 | Reagovat

[16]: a já odpověděla.:DD Jaký spam, promiň, klidně to smaž.;D

18 Zasněná Zasněná | Web | 8. dubna 2012 v 16:27 | Reagovat

[17]: V pohodě. :D Jdu se na to vrhnout. ;)

19 Smile* Smile* | Web | 8. dubna 2012 v 17:54 | Reagovat

Opäť sa klaniam dievča! Si úžasná... Nechápem, odkiaľ berieš toľko nápadov! MYslela som, že aj ja na blog zverejním poviedku, no zakaždým, keď sem prídem, tak mám sto chutí všetko zmazať! :D
A celý diel som v ruke mačkala vankúš. Tak veľmi som sa bála! No vďaka že si ich nenechala umrieť :D Klaniam sa ti! Opäť :D

20 Zee Zee | Web | 9. dubna 2012 v 20:19 | Reagovat

W. O. W.

21 Ter. Ter. | Web | 9. dubna 2012 v 21:05 | Reagovat

Ty seš prostě úžasná! Zase mi kleslo sebevědomí!!:D
Ty jo..tak napínavý...nemohla jsem se odtrhnout!
A byl to hodně dobrej nápad, napsat to podle skutečný události...a je dobře, že si to poupravila!!;)
Máš můj obdiv!!;))

22 ssnoopici ssnoopici | Web | 20. května 2012 v 18:21 | Reagovat

Úžasný! Z tebe bude spisovatelka! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama