Together forever

14. března 2012 v 12:00 | Zasněná

název: Together forever
vytvořila: Zasněná

Dneska je můj velký den. Strašně se těším na večer, protože budu s klukem mích snů. Jmenuje se Ryan a dneska mě pozval na rande. Byl to idol celé školy a holky ho milovaly. Umíte si to představit? Pozval mě na večeři! Páni, to je skvělý! Jen se ale musím připravit. Ryan řekl, že tu bude v osm a tak mi zbývaly ještě tři hodiny. Věděla jsem přesně co si vezmu na sebe. Nové červené šaty na ramínka, které mi mamka dovezla z Paříže. Líbila se mi ta látka, byla velmi jemná a hedvábná. K šatům jsem si vzala černé bolerko, takže to hezky ladilo. Vlasy jsem si nakulmovala a nechala rozpuštěné. Taky jsem nesměla zapomenout na řetízek s přívěškem srdíčka, který jsem dostala od Ryana. No teď už chybělo jen líčení. První šel na řadu makeup, ale lehký, pak řasenka, linky, lehké růžové stínky, trochu líčka a nakonec lesk na rty, rtěnky jsem totiž moc nemusela. Vypadalo to hezky a jednoduše. Když jsem byla hotová, zbývala mi ještě hodinka. Byla jsem trochu nervózní a tak jsem pořád pochodovala po pokoji a neustále se dívala na hodiny. 8:10 a pořád nic. Samozřejmě se mohl opozdit, ale když už bylo 8:35, prozvonila jsem mu na mobil. Byl tam jen záznamník a tak jsem to tipla. ,,Kde může být?'' řekla jsem si potichu. Když bylo devět, začala jsem být trochu napruděná. Volala jsem mu aspoň desetkrát. Když nemohl přijet, mohl se aspoň ozvat ne? Řekla jsem si, že ještě chvilku počkám, ale když bylo půl desáté, převlékla jsem se do pyžama a šla spát. Už jsem neměla náladu čekat. Tak moc jsem se těšila a nic. To jsem zvědavá, co mi na to zítra řekne.


Další den před školou
Když jsem prošla branou školy, uviděla jsem svého nejlepšího kamaráda. Usmál se na mě a přiběhl ke mě. ,,Ahoj Vendy! Tak co, jaké to včera bylo?'' zeptal se mě. Trochu jsem posmutněla a odpověděla: ,,Ahoj Harry. No včera nebylo nic.'' sklopila jsem hlavu. ,,Jak nic, vždyť si říkala že jdete s Ryanem na to rande.'' řekl udiveně. ,,Jenže on nepřišel. Čekala jsem na něj dlouho, ale ani se neozval a tak jsem šla spát. Hm, neviděl jsi ho dneska?'' zeptala jsem se ho. ,,Dneska jsem ho ještě neviděl. No, to je mi líto, ale tak on ti to určitě vysvětlí. A teď už pojď, bude hodina.'' řekl a šli jsme pomalu ke třídě.

Harry je můj nejlepší kamarád už od školky. Chodili jsme spolu i na základku a teď i na střední. Oba jsme byli i ve stejné třídě 3. ročníku. Harry je navíc i můj soused. Je to moc milý kluk, vždy mi pomáhal. Mohli jsme se bavit o všem možném. Byl jako můj brácha. Někteří říkali, že by nám to spolu slušelo, ale já ho vždy brala jen jako kamaráda, nic víc, nic míň.
Když jsme přišli do třídy, nevěřila jsem svým očím. Ryan seděl na jeho lavici a vedle něj seděla Monika. Byla Ryanem posedlá a jak jsem viděla, on jí taky. Muchlovali se před celou třídou. Ve mě to vřelo. Slzy se mi nepodařilo zastavit. Rozběhla jsem se k němu a vlepila mu facku. ,,Ty jeden idiote!'' křičela jsem po něm. Koukal na mě jak kdyby nevěděl o co jde. Strhla jsem z krku řetízek, který mi dal a hodila ho po něm. ,,Táhni k čertu!'' zařvala jsem nakonec a odbíhala ze třídy. Všichni mí spolužáci tam jenom stáli a koukali, co se děje. Ryan vstal a utíkal za mnou. ,,Vendy počkej!'' volal. Jedním okem jsem viděla, jak ho Harry zastavil. ,,Nech ji na pokoji!'' řekl mu hnusným tónem. ,,Ty se do toho neser, nebo!'' vyhrožoval. ,,Nebo co?!'' vyjel na něj Harry a pak to začalo. Bitka. Přiletěla jsem k nim zpátky a snažila jsem se je od sebe odtrhnout, ale marně. Lidi okolo je ještě hecovali. ,,Přestaňte! Slyšíte? Nechte toho!'' křičela jsem. Nechali toho, když do třídy vstoupil učitel matematiky. ,,Co se to tu děje?!'' zeptal se rázně, když uviděl kluky, jak se po sobě sápaj. Všichni mlčeli. ,,Mám vás poslat do ředitelny?'' dodal naštvaně učitel. ,,On si začal.'' řekl, jako ten největší chudáček, Ryan a ukázal na Harryho. ,,Pane Stylesi?'' podíval se přísně učitel na Harryho. ,,On za nic nemůže, jen se mě zastal.'' vložila jsem se do toho. ,,Nikdo se vás na nic neptal slečno!'' vykřikl na mě učitel. ,,Všichni sednout. Tyhle věci si řešte mimo školu.'' dodal důrazně matematikář a mi usedli do lavic. Bylo mi líto Harryho, měl trochu natržený ret. Měla jsem sto chutí vstát a nakopat Ryana do zadku. Aspoň, že má ten monokl u oka, dobře mu tak.

Když škola skončila, šli jsme s Harrym domů. ,,Je mi líto, že to tak dopadlo.'' řekla jsem smutně na Harryho. ,,To je dobrý, ten debil si to zasloužil.'' pousmál se na mě a chytil mě kolem ramen. ,,Proč já mám takovou smůlu?'' trochu jsem se politovala. ,,Lepší mít smůlu, než jeho ne?'' zasmál se Harry a já s ním. Když jsme šli kolem parku, Harry navrhl: ,,Nechceš se na chvilku posadit?'' usmál se na mě mile. ,,Proč ne.'' souhlasila jsem a šli si sednout na lavičku. ,,Už nebuď smutná, on ti za to nestojí.'' řekl mi Harry a ťupl mi na nos ukázováčkem. Uchechtla jsem se a zvedla hlavu. ,,Už nejsem, jen mě to mrzí.'' pousmála jsem se. Chvilku jsme tam jen tak seděli a povídali si. ,,Hele máš zítra čas?'' zeptal se Harry. ,,Bude sobota, takže jo. Mám čas.'' odpověděla jsem. ,,Fajn, tak tě zítra vyzvednu okolo druhé jo? Potřebuješ trochu vzpruhu.'' mrkl na mě a zazubil se. ,,Dobře, platí. Budu se těšit.'' zasmála jsem se a pak vstala. ,,Ale už pojďme.'' dodala jsem. ,,Fajn, tak jdem.'' zakýval hlavou Harry a šli jsme domů.

Doma už na mě čekala večeře, ale já neměla hlad. ,,Mami, já nic nechci, jdu si lehnout. Dneska jsem měla těžkej den.'' mávla jsem ji na pozdrav. ,,Dobře, dám ti to do ledničky. A co se stalo, že byl tak těžkej?'' vyzvídala máma. ,,Ale nic. Dobrou.'' pousmála jsem se a šla pomalu po schodech do svého pokoje. ,,Dobrou? Vždyť je teprve pět. Opravdu je ti dobře zlato?'' starala se dál. ,,Je mi fajn, jen se potřebuju trochu prospat.'' dodala jsem a zavřela za sebou dveře pokoje. Hodila jsem bundu na židli a hupsla do postele, aniž bych se převlékla.

Probudila jsem se ve dvanáct. A sakra, Harry tu bude za dvě hodiny a já ani nejsem připravená. Na sobě jsem měla ještě zmačkané věci ze včerejška, takže jsem se převlékla do modrého trička a džínových kraťasů. Vlasy jsem si dala do copku a trochu se nalíčila, přece nepůjdu ven jak strašidlo. Když jsem vyšla z pokoje, máma už na stůl dávala oběd. ,,No to je dost, že jsi vstala.'' řekl táta a začal jíst polévku. ,,Sorry. Mohli jste mě ale vzbudit.'' řekla jsem a sedla si ke stolu.
Přesně ve dvě zazvonil zvonek. ,,To je Harry, jdeme ven. Nevím kdy se vrátím, mějte se.'' vyběhla jsem z kuchyně a utíkala ke dveřím. ,,Užijte si to!'' zavolala na mě mamka.
,,Čau.'' usmála jsem se na Harryho, když jsem mu otevřela. ,,Ahoj, můžem vyrazit?'' zeptal se. ,,Jasně.'' odpověděla jsem a obula si tenisky. ,,A kam že to vlastně jdem?'' zeptala jsem se. ,,No uvidíš.'' zasmál se Harry a vyšli jsme.

,,Jsme tu.'' prohlásil Harry. ,,Kolotoče?'' řekla jsem s údivem a pak se zasmála. ,,Kde si užít více zábavy než na kolotočích? A taky tu mají i cukrovou vatu.'' smál se.
A vlastně proč ne? Na takových poutí je vždycky sranda, obzvlášt, když je s vámi Harry. Nejdřív jsme šli na řetízkáče. Malé děti na nás vyplazovaly jazyky a jedna maminka na nás hučela, že co tam děláme, že je to pro malé děti. S Harrym jsme se jen tomu smáli a pak pokračovali na autíčka. Tam jsme se vyřádili asi nejvíc. Harry do mě neustále vrážel a mě se furt točil volant. Taky jsme se projeli v malém vláčku, který tam jezdil. Harry byl jako malé dítě, hrál si na strojvedoucího. Dále následoval strašidelný hrad, tam už jsem se tolik nesmála. Harry říkal, jak mě ochrání, když se budu bát, ale bál se víc než já a děti kolem. Potom jsme spolu šli na další kolotoče a na bandži džamping. To byl adrenalin! To vás posadili do takové koule a vystřelili vás do vzduchu. No prostě bomba!
Nemohli jsme si ujít ani 3D projekci. To bylo asi nejlepší. S pár dalšími lidmi nás posadili do takové rakety a zavřeli východ, takže tam byla tma. Pak se to začalo všelijak houpat a naklánět a na obrazovce před váma to vypadalo, jako kdyby jste letěli ve stíhačce. Moc jsem si to užila. No ale co by to bylo za pouť, kdybychom nezašli do střelnice. ,,Umíš s tím zacházet?'' zasmála jsem se při pohledu na pušku a Harryho. ,,Jasně že jo.'' mrkl na mě. A opravdu, uměl to. Vystřílel co se dalo a dostali jsme největší cenu. ,,Gratuluju.'' řekla paní, co vlastnila stánek a podala Harrymu obrovského plyšového medvěda. ,,Ten je pro tebe.'' řekl a kouzelně se na mě usmál. ,,Jé, děkuju.'' zahihňala jsem se a vzala si medvěda, který byl z poloviny tak velký, jako já. ,,Počkej, úsměv!'' řekl Harry, když vracel pušku a pak vytáhl mobil a s medvědem mě vyblejskl.

Bylo asi půl desáté, když jsme se vydali domů. ,,Byl to krásný den, moc děkuju.'' usmála jsem se na něj. ,,Není zač, je hezké vidět tě usmívat se.'' zasmál se Harry. Doprovodil mě až ke vchodu. ,,Tak jsme tady.'' řekla jsem a vytahovala si klíčky a odemkla. Když jsem chtěla vstoupit do dveří, Harry mě zastavil a opřel se rukou o zeď, abych nemohla projít. ,,Počkej ještě.'' řekl mile. Přivřela jsem dveře a pustila kliku. Zadíval se mi do očí a řekl: ,,Víš, dneska jsem si to moc užil.'' pousmál se. ,,To já taky.'' dodala jsem a úsměv mu oplatila. ,,No, chtěl jsem ti říct, že si moc fajn a že,'' znervózněl a podrbal se za krkem. Věděla jsem kam tím míří a tak jsem se na něj jen mile usmála. ,,A že.. že Tě mám rád.'' dodal a trochu se začervenal. ,,Harry, já..'' chtěla jsem něco říct, ale přerušil mě. ,,Ne nic neříkej.'' řekl rychle a políbil mě. ,,Vendy, já se do tebe zamiloval. Už to trvá dlouho, ale nevěděl jsem, jak ti to říct.'' kousl se do rtu a trochu se odklonil. Nic jsem neřekla a polibek mu oplatila. Usmála jsem se na něj a pak řekla: ,,Dobrou noc Harry.'' a vešla jsem do dveří. To už mě pustil. ,,Dobrou.'' řekl a naposledy mě ve dveřích políbil.

Ten večer mi to všechno došlo. Vždyť Harry byl ten pravý. Byla jsem pořádně slepá, když jsem si toho nevšimla dřív. Vždyť s ním jsem se cítila nejlíp. Byl to můj nejlepší přítel a vždy tu pro mě byl. To on byl ten princ na bílém koni, o kterém jsem vždycky snila.
Začala jsem s Harrym chodit a byla opravdu šťastná. Milovala jsem ho každým dnem čím dál víc. Našla jsem svého vyvoleného a přála si, abychom spolu byli navždy.

KONEC

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Smile* Smile* | Web | 14. března 2012 v 12:57 | Reagovat

jéj... taká "romantika"... fakt pekné :-D

2 S-A* S-A* | Web | 14. března 2012 v 14:11 | Reagovat

To jo:)

3 ♥Zuzíí ♥Zuzíí | E-mail | Web | 14. března 2012 v 14:26 | Reagovat

Božeeee... to je nádherný!!! ♥ ♥
Asi se rozpustím!!!.... nemám slov! fakt bomba!!! *_* ♥ ♥♥♥

4 Dem. Dem. | Web | 14. března 2012 v 14:40 | Reagovat

Já chci taky takovýhle příběh začít! :D Hlavně, že o tom píšu, čtu atd., ale zatím se mi nestalo nic takle úžasného! Grrr... :D

5 Dem. Dem. | Web | 14. března 2012 v 14:41 | Reagovat

[4]: Zažít :D

6 Zasněná Zasněná | Web | 14. března 2012 v 14:52 | Reagovat

[1]: Děkuju :).
[3]: Nejsi přece z cukru :P.
[4]: Jo, to bych taky brala :D, ale s Louisem :D.

7 ♥Verča ♥TVD♥ ♥Verča ♥TVD♥ | Web | 14. března 2012 v 15:14 | Reagovat

moc pěkný bloček a i dessing :-)

8 Zasněná Zasněná | Web | 14. března 2012 v 15:15 | Reagovat

[7]: Díky, ale už mi to píšeš po třetí..

9 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 14. března 2012 v 15:23 | Reagovat

WOOW!! Tak to bylo vážně úžasné, hlavně ta scénka ve škole, jak se jí zastal.. ♥♥ Ach, Harry :* ;-)

10 Zee Zee | E-mail | Web | 14. března 2012 v 15:28 | Reagovat

:'DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Promiň, ale musím se strašně smát, přestože je to taková romantika. :D Ty postavy jsi dokonale vystihla. :'DD Bylo to rozhodně zajímavý a krásný čtení. :]

11 Zasněná Zasněná | Web | 14. března 2012 v 15:36 | Reagovat

[10]: Já to pochopila :D. Jak jsem u tebe četla toho Ryana, smála jsem se taky :D.

12 Májuš Májuš | Web | 14. března 2012 v 15:45 | Reagovat

Awww, tak to je dokonalý! :) Zase kvůli tobě budu mít dilema, jestli ten kudrnáč není lepší, než Louis. :D (ne, není. ale stejně je strašně cute :')) Píšeš opravdu úžasně, nemůžu se dočkat, čím překvapíš příště. ;)

13 Májuš Májuš | Web | 14. března 2012 v 16:04 | Reagovat

Yeah, Louis je nejlepší. Nedám na něj dopustit. :P :D Jinak jo no, to já bych zase asi nedokázala psát jenom o něm, bála bych se, že už se hodně opakuju. :) Mě tak všeobecně napadají návrhy na příběhy, až podle toho, jaký to má děj, tam přidám tu postavu... :)

14 Zasněná Zasněná | Web | 14. března 2012 v 16:10 | Reagovat

[13]: Mám to tak stejně no :). Louise mám nejradši :D. Když vymýšlím povídku, tak na něj mě toho napadá hodně :D. Máme podobnou povahu, takže si s mín mentálně víc rozumím, pokud mě chápeš :D.

15 Zee Zee | E-mail | Web | 14. března 2012 v 16:18 | Reagovat

[11]: Skvěle to vystihuje můj dnešek. :D Jo a na tamten problém asi napíšu příběh. :D

16 S-A* S-A* | Web | 14. března 2012 v 17:49 | Reagovat

Těším se zítra na Go Home:))♥

17 one-direction-fans-cz one-direction-fans-cz | Web | 14. března 2012 v 21:48 | Reagovat

Jo! Hodně dobrý, ostatně jako vždy. ;-)
A ještě tak trochu mimo mísu: uvažovala jsem nad tim tvym nápadem s tím psaním. A dospěla jsem k závěru, že ňáká ta fantazie tam asi bude, ale jsem hrozně upjatá na realitu, takže to asi nebude nic moc...ale za zkoušku nic nedám. Tak já to teda zkusím. :-)  :D

18 Zasněná Zasněná | Web | 15. března 2012 v 13:54 | Reagovat

[17]: Už se moc těším :). Určitě pak bude číst :).

19 Mišulka Mišulka | Web | 15. března 2012 v 20:10 | Reagovat

Wow, úžasně napsaný, opravdu dobře se to četlo ;)

20 Christ Christ | Web | 16. března 2012 v 17:23 | Reagovat

Moc pěkná :-)

21 Kája Kája | Web | 21. března 2012 v 19:20 | Reagovat

fakt krásný! Jednorázovky mám úplně nejradči! Nemusíš čekat na pokračování :-) . A tvoje jednorázovky jsou ze všeho nejlepčí :-D !

22 Sabí ;) Sabí ;) | Web | 23. března 2012 v 17:05 | Reagovat

Totálně krááásné, ty tak dokonale píšeš!! jdu si přečíst vše, a vše ti okomentovat! Jsi nejlepší .

23 Alic Alic | 25. června 2012 v 17:55 | Reagovat

Začala som čítať všetky tvoje poviedky a veľmi si to užívam! Všetky sú krásne! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama