Go home - 6. DÍL

20. března 2012 v 15:00 | Zasněná |  Go home

název: Go home
vytvořila: Zasněná
díl: 6.

Niall miluje Rebeku a já vždycky budu jen jeho nejlepší přítelkyně. Tak jsem tedy souhlasila.


Den svatby
S Emy jsem byla už od rána u budoucích manželů. Niall pořád pobíhal po domě a s Mikem a pár dalšími kluky dodělávali věci na obřad. To já, Emy a Rebeka jsme se zamkly v ložnici a připravovaly nevěstu. Emy dávala Rebece make-up a já ji kulmovala vlasy. Už jsem se smířila s tím, že Niall nikdy můj nebude, takže to bylo lepší.
Hosté se pomalu sjížděli a Niallova máma každého přivítala welcome drinkem.

,,Bože holky, jsem tak nervózní.'' řekla počas přípravy Rebeka. ,,Neboj, zvládneš to.'' mrkla na ni Emy. ,,To doufám. Jinak moc děkuju, že mi pomáháte, asi bych to sama nezvládla.'' usmála se na nás. ,,Nemáš zač.'' oplatila jsem ji úsměv.
,,Holky kde je dort? Páni! Rebeko, sluší ti to.'' vletěl do pokoje Mike. ,,Miku, tady nemáš co dělat. Dort je v ledničce, pokud se neumíš dívat.'' vystrkovala ho Emy ze dveří. Rebeka se na něj usmála. ,,Děkuju.'' řekla. Mike se podíval na Emy. ,,Jenže v ledničce není.'' dodal. ,,Jak není?'' divila se Rebeka. ,,No prostě není, není nikde.'' koukal se Mike střídavě na Rebeku a Emy. ,,Pomůžu ti ho najít, jdem. Holky omluvte mě na chvilku.'' řekla Emy a vyšla s Mikem z pokoje. ,,No doufám, že ho najdou.'' řekla trochu strarostlivě Rebeka a podívala se na mě. ,,Neboj. Najde se. A když ne, Niall ho snědl.'' zasmály jsme se společně a já ji pokračovala v kulmování vlasů.

Obřad
Dort se nakonec našel a když bylo vše hotové a připravené, mohlo se začít. Svatba se konala na velké zahradě, takže se nikam nejelo. Bylo to tam moc hezké. Všude byli bílo růžové balónky, také jídlo a pití. Hrála hudba a hosté se bavili. A že jich tam bylo požehnaně. Ale víc si jich pozvala Rebeka než Niall.
Když říkali Niall a Rebeca svůj slib, Emy se na mě nenápadně podívala. Měla ohledně mě starosti. Mrkla jsem na ni a usmála se, na znamení, že jsem v pohodě. Ale skutečně jsem nebyla. Dolehlo to na mě až teď. Ale musela jsem se už přes to přenést. Prostě musela. Zhluboka jsem dýchala. Bolely mě taky už i nohy. Emy měla štěstí, že mohla sedět v řadách hostů, zatím co já jsem stála po boku Nialla, jako jeho svědkyně.
Teď měla přijít chvíle, kdy se měli políbit. Do této doby jsem to nesla statečně, ale když se k sobě naklonili, podívala jsem se bokem. Všichni začali tleskat. Nasadila jsem úsměv, ale vevnitř jsem plakala. Až tohle skončí, musím vypadnout.

Hostina
,,Jsi opravdu v pohodě?'' zeptala se snad po dvacáte Emy. Mezitím se krájel dort a lidi zasedali ke stolu. Podívala jsem se na ni odměřeně. ,,Ne není mi dobře Emy!'' zvýšila jsem trochu hlas, pak jsem si povzdychla. ,,Promiň. Ale mám nervy v kýblu.'' omluvila jsem se následně. ,,Chápu tě. Nemusíš se omlouvat. Neboj, po hostině půjdem domů a pustíme si nějakej film, co ty na to?'' usmála se. ,,Jo, jo. Prosím omluv mě, potřebuju se trochu projít.'' vstala jsem do stolu a šla pomalu k jezeru, které bylo za domem. Sedla jsem si na lavičku a vyndala si kapesník z malé černé kabelky, která mi ladila k červeným šatům na ramínka. Přesvědčovala jsem samu sebe, abych nebrečela, ale nestalo se tak. Jednou to ze sebe musím dostat. Nebyla jsem ale nějaká hysterka, jen jsem tiše seděla a nechala slzy téct.
Náhle jsem uslyšela kroky. Rychle jsem si setřela slzy a nasadila zase milý úsměv. Otočila jsem se a za mnou stál Niall. ,,Můžu si přisednout?'' zeptal se. Přikývkla jsem a posunula se na lavičce. ,,Co že jsi se tak vypařila?'' zeptal se zase. ,,Bylo tam na mě až moc lidí.'' odpověděla jsem mu. ,,Vybrala sis dobré místo, kam se zašít. Chodívám sem, když jsem naštvaný na celej svět.'' zasmál se. ,,Tak co tu děláš? Dneska máš přece dobrej den.'' zasmála jsem se s ním. ,,To máš pravdu. Ale i tak se mi tu líbí.'' objal mě kolem ramen. Chvilku jsme tam jen mlčky seděli a já si užívala tu chvíli. Bylo mi s ním tak hezky. Seděla bych tu klidně věčnost takhle v objetí mojí lásky. Lásky, která mi ale nepatří. Když jsem na to zase pomyslela, potlačila jsem slzy. Nemůžu přece brečet před ním. Tentokrát jsem to naštěstí zvládla. ,,No, měl by jsi už jít, budou tě postrádat.'' pousmála jsem se na něj. ,,A ty?'' podotkl. ,,No půjdu najít Emy. Máme ještě nějakou práci doma.'' odpověděla jsem. ,,Myslel jsem, že tu zůstanete dýl.'' zamračil se trochu. ,,Ne, jen bychom se tu motaly.'' sklonila jsem trochu hlavu. Zvedl mi ji a zadíval se mi do očí. ,,Děkuju.'' a dal mi pusu na líčko. ,,Za co?'' zeptala jsem se trochu překvapeně. ,,Za všechno. Že si stále se mnou a vždycky mě podržíš. Si tu pro mě a dneska si mi byla za svědka. Jsi vážně ta nejlepší kamarádka na světě.'' usmál se. Tyhle slova mě ale zabíjela. Proč mi to tak stěžoval? Kdyby mi řekl, že mě nenávidí a nechce mě už v životě vidět, bylo by to stokrát lepší. Prožila bych si tu bolest najednou. Takhle si to ale musím prožívat postupně. Jak to bude ještě dlouho trvat? Musím na něj přece zapomenout!
Zhluboka jsem se nadechla, když se v tom objevila Rebeka. ,,Nialle, všude tě hledám. Hosté nám chtějí popřát. A musíme se pomalu balit, tak pojď.'' usmála se na něj Rebeka. ,,Už jdu.'' oplatil ji úsměv a vstal. Nechápala jsem, co tím myslela. ,,Kam jedete?'' zeptala jsem se jich a stále seděla. ,,No s Rebekou dneska večer odlétáme na líbánky do Karibiku.'' odpověděl mi Niall. Pochopila jsem. ,,Aha, tak to šťastnou cestu.'' usmála jsem se a konečně vstala. ,,Tak já půjdu za Emy. Mějte se a užijte si to.'' dodala jsem a pomalu se vracela. ,,Děkujeme.'' usmál se na mě Niall.

Když jsme se s Emy vrátily domů, dala jsem si horkou sprchu a pak jsme se dívaly na nějaký horor, ale moc mě to nechytlo.
Asi o půl deváte, když jsme si dělaly palačinky, zavolal Emy telefon. Byl to Mike. Chtěl ji pozvat na večeři, ale ona mě nechtěla dneska nechat samotnou. ,,Klidně běž, já půjdu stejně za chvilku spát.'' usmála jsem se na ni a ona se na mě podívala omluvným výrazem. ,,Opravdu ti to nevadí?'' ujišťovala se. ,,To víš že ne, užijte si to.'' mrkla jsem na ni a nandala si na talíř tři palačinky s marmeládou a odešla jsem do svého pokoje.
V devět se Emy vypařila a já uvažovala, co budu dělat. Opravdu jsem se hodně nudila. Nakonec jsem se přemístila do obýváku a vytáhla album fotek. Ze začátku na mě koukala malá roztomilá holčička se svými rodiči. Měla jsem už odmalička kudrnaté vlásky. Otočila jsem na druhou stranu a tam už nebyla jen jedna holčička, ale dvě. Emy byla jako malá trošku jako ošklivé káčatko a děti se ji ve školce smály. Vzpomínám si, že jsem se ji jednou zastala a od té doby z nás byly nejlepší kamarádky. Na dalších stránkách byli fotky z různých oslav a Vánoc. Samozřejmě nechyběli ani fotky, když jsme se s Emy společně stěhovaly do našeho domku. Chtěly jsem se osamostatnit, ikdyž z toho tenkrát skoro měla máma mrtvici. Byla na mě tehdy tak závislá. U této vzpomínky jsem se zasmála. Otočila jsem další stránku v albu. Tam měla své místo fotka z prvního dne v Irsku. Když jsme si s Emy vybalily věci, šly jsme se projít po okolí a narazily na dva kluky, Mikea a Nialla. Toho dne se z nás stala nerozlučná čtyřka. Emy sice trvalo než se dala do kupy s Mikem, ale nakonec se jim to povedlo. Trochu jsem ji záviděla. Lituju, že jsem nikdy Niallovi neřekla, že ho mám ráda. Třeba by to bylo teď úplně jinak.

Nechtěla jsem už otáčet stránky dál, pořád jsem se na tu fotku musela dívat. Když jsem ale zase pocítila tu bolest, která mi bušila v hrudi, album jsem zavřela. Vstala jsem z křesla a album uložila na své místo a šla do kuchyně. Otevřela jsem bar a napila se vodky. Musela jsem tu hořkost něčím spláchnout.
Pak jsem dostala nápad. Schovala jsem zpátky flašku a utíkala do pokoje. Otevřela jsem šatník a vytáhla trošku odvážné, černé minišaty. Namalovala jsem se, pročesala mojí hřívu, hodila na sebe pár doplňků a zavolala si taxíka.

Do dvaceti minut taxík přijel. Nasedla jsem a vyjelo se do jednoho klubu. Chtěla jsem se prostě konečně odreagovat a nejradši i opít.
Když jsme dojeli na místo, zaplatila jsem taxikářovi a nechala mu i nějaké spropitné navíc. A mohlo se začít pařit. Namířila jsem si to hned k baru a objednala si drink. Netrvalo dlouho a už se u mě objevil jeden slušný týpek. ,,Jakto, že tu taková kočka sedí sama?'' mrknul na mě a přisedl si. ,,No teď už ne.'' zasmála jsem se. Objednal nám panáky a už to jelo. Jeden za druhým. Když už jsem cítila, že mi to leze do hlavy víc a víc, čapla jsem to týpka a odvedla ho na parket. Tam jsme to pořádně rozjely. Byla jsem pěkně na mol, ale vůbec mi to nevadilo. Chtěla jsem na Nialla zapomenout a to byl první krok, ikdyž ne zrovna správnej.
Někdo mi to ale překazil. Emy. Vtrhla do baru a když mě uviděla, naštvaně mě odtáhla stranou. ,,Co to děláš? Zbláznila ses? Hledám tě po celým městě!'' křičela přes hudbu naštvaně. ,,A co má bejt, já se bavím!!'' smála jsem se jak blbá a pak sebou praštila o zeď. ,,Au.'' chytla jsem se za hlavu. Emy mě vzala kolem ramen a táhla k baru. Zaplatila za mě a pak jsme se naložily do taxíku a jely domů. ,,Já nechci jet domů! Chci se bavit!'' mrmlala jsem cestou. ,,Zmlkni Kate!'' křikla po mě a pak se na mě s nechápavým výrezem podívala. ,,Proč ses vlastně takhle zřídila? To kvůli Niallovi, nebo co? Víš dobře, že tím nic nevyřešíš!'' byla na mě furt hnusná, nedivila jsem se jí. ,,Nestarej se o mě a jeho do toho nepleť. Jsem dospělá!'' odvětila jsem jí. ,,To vidím. Chováš se jak puberťačka, která neví, co se životem.'' řekla mi nakonec. Na to jsem ji už neodpověděla. Zavřela jsem oči a vypla mozek.

Probudila jsem se druhý den v jedenáct. Bolela mě pořádně hlava. Kocovina. Vstala jsem z postele a šla se dát do kupy. Pak jsem si to namířila do kuchyně. Tam už Emy zřejmě dělala oběd. Když mě uviděla, položila na stůl sklenici se zelenou vodou. Vypadalo to dost divně. ,,Vyprošťovák.'' řekla a ukázala na sklenici. ,,Co jsi do toho dala? Vypadá to jako zvratky.'' dodala jsem tiše. Podívala se na mě se zdvihnutým obočím. ,,O pardon, vypadá to dobře.'' opravila jsem se a nalila to do sebe. Chutnalo to odporně, ale udržela jsem to v sobě. Emy se začala šíleně řehtat, když viděla, jak se tvářím. Pokrčila jsem rameny a sklenici šla umýt. ,,Mimochodem, omlouvám se za včerejšek.'' řekla jsem po chvilce. ,,V pohodě. Ale už to víckrát nedělej, nejsem tvoje máma.'' odpověděla mi. ,,No to je fakt, si horší jak moje máma.'' podotkla jsem a zase jsme se zasmály.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!

- Co říkáte na díl?
- Líbila se svatba?
- Je ještě nějaká naděje pro Nialla a Kate?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miškyna Miškyna | Web | 20. března 2012 v 15:24 | Reagovat

- úžasnej!!
- svatba na zahradě mm romantické:)
- doufám že pro ně nějaká naděje je:)

2 Ter. Ter. | Web | 20. března 2012 v 15:35 | Reagovat

- díl naprosto boží!!
- svatba na zahradě je podle mě hodně dobrej způsob svatby.. :))
- tak řeba jo, ale nechám se překvapit.;)

3 Zaira* x♥ Zaira* x♥ | Web | 20. března 2012 v 16:11 | Reagovat

- Opět dokonalý ♥
- Ano, byla vážně úžasný!!
- Já myslím že ano, tak doufám, že se v dalších dílech něco stane :-D

4 S-A* S-A* | Web | 20. března 2012 v 17:06 | Reagovat

Dokonalej díl♥ Tajně doufám, že se daj dohromady:))

5 Májuš Májuš | Web | 20. března 2012 v 17:07 | Reagovat

Ten konec je pěkný. :D Teda, trošku smutný díl, když si vezmu, co Kate k Niallovi cítí, ale opět perfektně napsané! :) Těším se na další díl...

6 Smile* Smile* | Web | 20. března 2012 v 17:32 | Reagovat

• Krása... :D Naozaj veľmi podarený diel :D
• A tá svadba Nialla a Rebeky... Je mi Kate ľúto... :-( Ale snáď sa buď cez to prenesie a bude rešpektovať tých dvoch, ale aj (som viac na tejto strane, lebo som na jej strane) sa možno Niall s Rebekou rozíde... aj keď to už teraz bude ťažšie.
• a podľa mňa je a stále napriek všetkému bude aspoň malilinká nádej medzi Kate a Niallom :D
+ veľmi sa mi páči, ako opisuješ to, čo Kate k Niallovi cíti, to, o čom premýšľa, ako sa snaží akceptovať Nialla a rebeku... :D vážne prekrásne...

7 stay-strong stay-strong | E-mail | Web | 20. března 2012 v 17:48 | Reagovat

- pěkný
- Nelíbila :D Nebyla to svatba mezi Kate a Nialle
- MUSÍÍÍ!! :D ;-)

8 Kailey. | © onedirectionsources Kailey. | © onedirectionsources | Web | 20. března 2012 v 19:04 | Reagovat

dojala si ma, ďakujem :) Nemáš ICQ / Skype ? :)

9 Zee Zee | E-mail | Web | 20. března 2012 v 19:08 | Reagovat

A já myslela, že jim tu svatbu překazíš. :D Ale nevadí, i takhle je to moc dobrý. Svatba byla pěkná, ale mohla bys tam dát trochu víc emocí a trochu se rozepsat. Ale to jenom rada ode mě, takže ji neber nějak vážně, je to úžasný. ;] :D A naděje určitě je protože jinak by příběh pokračovat nemohl. ;P

10 Dem. Dem. | Web | 20. března 2012 v 19:15 | Reagovat

-Pěkný! Dlouhý, ale nemohla jsem přestat číst :D Vedle notebooku mám skleničku s potím a pořád jsem četla a šmátrala jsem po tole dokud jsem jí nečapla :D
-Ale tak jako jo :D Jen by to mohla být svatba Kate a Nialla :D
- Určitě! Podle mě ta mrcha pořád lže :D

11 Klaudi* Klaudi* | Web | 20. března 2012 v 20:18 | Reagovat

- tento bol veľmi pekný :) aj keď by som bola radšej, kebyže sa Kate vydáva za Nialla haha :D
- áno, bolo to také intimčo, romantické :)
- áno, musí byť! :)

12 Lady WeroniQue ♥ Lady WeroniQue ♥ | Web | 20. března 2012 v 20:54 | Reagovat

-Krásný!
-Taky bych takovou brala :D :)
-Musí být! :)*

13 Christ Christ | Web | 21. března 2012 v 18:35 | Reagovat

Super!
No líbila, ale Rebeku prostě nemám ráda :D
Myslím že jo.. však ty to ještě nějak zamotáš ;) :D

14 Zasněná Zasněná | Web | 21. března 2012 v 18:41 | Reagovat

Příběhu zdaleka ještě není konec! :) Teď se to ještě pěkně zamotá :P.

Díky moc za komentáře. Musím říct, umíte se do toho opravdu vžít ;).

15 Sabí ;) Sabí ;) | Web | 23. března 2012 v 21:51 | Reagovat

- Co říkáte na díl? HRŮZA,ONI SE FAKT VZALI'((
- Líbila se svatba? ALE JO. CELKEM.
- Je ještě nějaká naděje pro Nialla a Kate? MOŽNÁ SE NĚCO OPRAVDU NA TÉ DOVOLENÉ JEJICH VSTANE ;PPPP ...... A MOŽNÁ HO OKRADE,BYLA BYCH RÁDA, A ONI BY SE DALI DO HROMADY,PROSÍÍM♥:DDALŠÍ DÍL!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama